Evropský soud pro lidská práva žádá propuštění Navalného, Rusko to považuje za „nehorázný zásah“

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) žádá, aby Rusko propustilo uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného. Soud v prohlášení uvedl, že vzal v potaz „povahu a rozsah rizika s ohledem na žadatelův život“. Jde o předběžné opatření a rozhodnutí nabývá platnosti okamžitě. Ruské ministerstvo spravedlnosti vidí v rozhodnutí soudu „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“ a řídit se jím nebude.

Obhájkyně Navalného Olga Michajlovová uvedla, že ESLP reagoval na její žádost, kterou podala 20. ledna. „Týká se nezákonného, jak my to vidíme, zatčení Navalného. Soud ve Štrasburku rozhodl, že Navalnyj musí být propuštěn na základě článku 39. (…) Podle současných pravidel a v souladu se všemi mezinárodními úmluvami musí Rusko okamžitě Navalného propustit,“ řekla agentuře TASS.

Soud ve vysvětlení rozhodnutí uvedl, že po přijetí Navalného žádosti kontaktoval Rusko a požádal o zodpovězení otázek ohledně politikovy bezpečnosti. První z nich byl dotaz, zda po loňské otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok a nedopadení viníků zůstává ohrožen život Navalného. A pokud ano, jaká opatření ruské úřady přijaly na jeho ochranu. Třetí dotaz se týkal toho, zda podmínky Navalného věznění splňují evropské standardy.

Moskva podle ESLP mimo jiné odpověděla, že Navalnyj je zadržován v dobře střeženém zařízení a jeho cela je pod kontrolou skrze videokamery. Opozičník na to reagoval vyjádřením, že ruské úřady nemohou adekvátně ochránit jeho „život a zdraví“.

Ruské ministerstvo spravedlnosti už v úterý agentuře TASS sdělilo, že Moskva se rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva řídit nebude. Požadavek soudu označilo za „nehorázný zásah do fungování soudního systému svrchovaného státu“.

„Neexistují žádné právní důvody pro propuštění této osoby z vazby, které by byly v souladu s ruskou legislativou,“ prohlásil ministr spravedlnosti Konstantin Čujčenko.

Navalnyj má zůstat ve vězení bezmála tři roky

Alexej Navalnyj se od loňského srpna léčil v Berlíně po otravě jedovatou látkou ze skupiny novičok. Kritik Kremlu tvrdí, že otravu nařídil ruský prezident Vladimir Putin a že se ho pokusila odstranit tajná služba FSB, což Kreml popírá. Letos v lednu se vrátil do Ruska, policie ho zatkla hned na letišti.

Soud na začátku února změnil jeho dříve uložený podmíněný trest v délce 3,5 roku na nepodmíněný, verdikt zdůvodnil porušením podmínky. Do výkonu trestu se započítá doba, kterou byl opoziční politik v domácím vězení, takže Navalnyj má za mřížemi strávit dva roky a osm měsíců.

Navalnyj byl v prosinci 2014 v Rusku odsouzen k 3,5 roku vězení podmíněně za údajnou zpronevěru 26 milionů rublů (asi 7,3 milionu korun) z ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher. Sama firma přitom v listopadu 2014 podle agentury AFP uvedla, že neutrpěla žádnou škodu. Navalnyj tvrdí, že jej odsoudili jen proto, aby nemohl kandidovat proti Putinovi na prezidenta, že jej Evropský soud pro lidská práva očistil a Rusko mu již vyplatilo odškodnění za nespravedlivé odsouzení.

Jeho současné uvěznění vyvolalo v Rusku protesty, navzdory úředním zákazům vyšly v lednu a únoru do ulic řady ruských měst desetitisíce lidí, policie proti nim tvrdě zasáhla. Navalného propuštění žádá rovněž Západ.

V současné době je Navalnyj také obžalován z pomlouvání veterána druhé světové války, který loni v propagačním videu před celostátním referendem podporoval změny v ruské ústavě. Navalnyj označil lidi vystupující ve videu za zrádce a zkorumpované lokaje režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 37 mminutami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 43 mminutami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 1 hhodinou

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 2 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 3 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 9 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 12 hhodinami
Načítání...