Rusko musí odškodnit Navalného za opakované zadržování, rozhodl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku dospěl k závěru, že opakované zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Ruské úřady podle verdiktu porušovaly jeho lidská práva. Soud zároveň nařídil Moskvě odškodnit opozičníka částkou 63 tisíc eur (zhruba 1,6 milionu korun). Rozhodnutí je konečné a pro Rusko závazné, uvedla agentura AP.

Alexej Navalnyj ve Štrasburku
Zdroj: Reuters Autor: Vincent Kessler

Policie Navalného mezi lety 2012 a 2014 zadržela celkem sedmkrát. Opoziční předák v pěti případech vyvázl s pokutou, dvakrát byl uvězněn, a to až na 15 dnů. Podle Evropského soudu pro lidská práva nejméně dvě tato zadržení měla potlačit politickou pluralitu v zemi.

„Vyhráli jsme. Úplně. Vládu jsme rozdrtili… Hurá!,“ napsal na Twitteru Navalnyj v reakci na verdikt.

Evropský soud pro lidská práva přitom už loni v únoru rozhodl, že Rusko porušilo práva Navalného tím, že jej v letech 2012 až 2014 policie při demonstracích opakované zadržela. Soud ve svém rozhodnutí ale nepotvrdil, že jednání ruských úřadů bylo politicky motivované, a Navalnyj se s žádostí o přezkoumání obrátil na Velký senát Evropského soudu. Proti verdiktu se odvolala i Moskva. Rozsudek Velkého senátu je konečný.

Navalnyj přichází k soudu ve Štrasburku
Zdroj: Reuters
Autor: Vincent Kessler

„Rozhodnutí (soudu) mě velmi potěšilo,“ řekl novinářům Navalnyj, podle kterého je to příklad skutečné spravedlnosti. „Toto rozhodnutí je velmi důležité nejen pro mě, ale i pro mnoho lidí v Rusku, které podobně zatýkají každý den,“ dodal.

Opoziční předák a v současnosti nejhlasitější kritik Kremlu patřil na přelomu let 2011 a 2012 k hlavním vůdcům masových demonstrací proti Putinovu režimu. V roce 2013, ještě než byl pravomocně odsouzen, se postaral o překvapení ve volbách moskevského starosty tím, že získal více než čtvrtinu hlasů a bezmála si vynutil druhé kolo na úkor favorizovaného Putinova spolupracovníka Sergeje Sobjanina.

Zhruba třetina stížností, jimiž se v loňském roce zabýval Evropský soud pro lidská práva, se týkala Ruska. V 293 z více než 300 případů soud dospěl k závěru, že Rusko alespoň jednou porušilo lidská práva.