Do Srbska míří tisíce Indů. Karanténním turismem obcházejí restrikce pro cestování

2 minuty
Horizont ČT24: Tisíce indických turistů v Srbsku
Zdroj: ČT24

Srbsko se stalo svědkem nezvyklého fenoménu covidové doby, takzvaného karanténního turismu. Bělehrad čelí přílivu převážně indických turistů, kteří město využívají jako přestupní stanici do zemí, které omezily cestování z Indie, třeba do Spojených států nebo Kanady. Představují vzpruhu pro srbský turismus, který tvoří asi 2,5 procent tamního HDP.

Příletová hala bělehradského letiště se proměnila v malou Indii. Už několik týdnů do hlavního města Srbska odtud míří tisíce turistů a všichni mají stejný důvod. „Vlastně cestuji do Kanady, takže tady musím strávit sedmidenní karanténu a pak odletíme dál,“ říká Tarek Mody.

Srbsko teď funguje jako křižovatka pro každého, kdo se chce dostat dál na západ a obejít restrikce pro cestování z Indie. Stačí mít očkování proti koronaviru a negativní PCR test, pak už jen musí cestující podstoupit minimálně sedmidenní karanténu. Její délka závisí na cílové destinaci.

„Měli jsme vlastně několik možných cest – přes Srbsko nebo přes Mexiko. To bylo ale o trochu dražší, proto jsme si vybrali Srbsko,“ vysvětluje turista Magdosha.

A má to i další výhody. Indové nepotřebují pro vstup na srbskou půdu vízum, proto davy neustále rostou. Najít volný hotelový pokoj v Bělehradě je takřka nemožné. V každém je ubytováno alespoň pár Indů.

„Nenazval bych to karanténním turismem. Nebylo to záměrem, ale nakonec to k tomu dospělo. Dostali jsme se do momentu, kdy nejsou volné ani přistýlky,“ říká Ilja Smiljanič, manažer hotelu v Bělehradě.

Záchrana ekonomiky

Indové teď představují záchranu pro srbskou ekonomiku. Kvůli pandemii počítal loni srbský turismus ztráty ve velkém. Země přišla o víc než miliardu eur. Teď se ale v červnu meziročně zvedl počet turistů v zemi o 48 procent.

„Srbsko je bezvízová země pro Indy a tohle je také krásné město k objevování. Je tu hodně míst k vidění. To je hlavní důvod, proč jsme Srbsko navštívili,“ říká turista Jagdish.

Někteří epidemiologové varují. Koronavirus se v Indii šíří a v Srbsku je očkována asi jen třetina obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...