Přelomový proces kolem eutanazie začal v Nizozemsku – zemi, která volbu zemřít kdysi jako první umožnila. Obžalobě čelí lékařka, která ukončila život pacientky s těžkou demencí. Ta podle žalobců možná změnila názor, jenže to už lékařka neověřila. Teď čelí stíhání za vraždu. Prokuratura pro ni ale nežádá trest, spíše změny v zákonech. Jejich hranice, na rozdíl od života a smrti, prý zdaleka nejsou tak zřetelné.
Haagské soudní síně podobný proces nezažily. Probíhá kvůli ženě, která už do něj nepromluví. S nastupující těžkou demencí si život v pečovatelském domě nedovedla představit. Tak moc, že radši žádala o jeho ukončení. „Chci sama rozhodnout o své smrti, dokud budu stále při smyslech a až usoudím, že je načase,“ nechala se slyšet Catharina A.
Vyplnit žádost o budoucí eutanazii žena zvládla, boj s nemocí už ne. O touze odejít mluvila dvacetkrát denně, stejně jako o snaze vydržet. Hranice mezi vůli a blouzněním byla stále tenčí. Byla to právě tato nejednoznačnost, která po vykonání eutanazie přivedla k soudu její bývalou lékařku.
„Lékařka neměla vyvodit závěr, že jde o dobrovolnou a dobře promyšlenou žádost. Měla to s pacientem dále prodiskutovat,“ tvrdí prokurátor Thijs Berger. Jak moc musí lékař žádost o usmrcení diskutovat, přitom zákon neuvádí. I proto chtějí žalobci odpověď od soudu, a i proto se případné chyby i vina budou hledat hlavně v paragrafech, ne u lékařky.
„Před provedením eutanazie jednala s ošetřujícím týmem i s příbuznými. Rovněž probírala lékařskou dokumentaci i s dopisem geriatra. Nikdo ze zúčastněných nenaznačil, že by eutanazie neměla být provedena,“ brání ji obhájce Robert-Jan van Eenennaam.
Eutanazii umožnilo Nizozemsko v roce 2002 jako vůbec první na světě, ale s přísnými podmínkami. Má řešit bolest, kterou pacient už nesnese, a nemá šanci na zlepšení. Žádost musí schválit nejméně dva lékaři. Vůbec první případ, který se zákona týká, ale naznačil jeho mezery. „Lékařka podle nás nejednala dostatečně pečlivě, a překročila tak práh. Zároveň však dodáváme, že tento práh není příliš jasný,“ vysvětluje mluvčí prokuratury Marilyn Fikenscherová.
Eutanazie rozděluje státy i rodiny
Téma kromě soudních síní zaměstnává i parlamentní sály. Portugalští poslanci, i kvůli odporu církve, eutanazii odmítli. V sousedním Španělsku už ji ale podporuje osm z deseti lidí. U tamního Kongresu přistála petice s milionem podpisů kvůli zatčení muže, který byl ochoten manželce vyhovět v tom nejtěžším a v konečném stadiu nemoci jí podal smrtelnou dávku barbiturátů.
Mediálně známý je také případ Vincenta Lamberta, který strávil deset let ochrnutý na lůžku. Spor o jeho osud rozdělil nejen Francii, ale i vlastní rodinu. Manželka chtěla pro partnera konec utrpení. Rodiče naopak odmítli poslat syna na smrt. Příběh skončil v červenci, kdy odpojení od přístrojů definitivně schválil soud.
