Další právní krok Evropské komise proti Polsku. Brusel chce ukončit činnost disciplinární komory

2 minuty
Události: Chaos v polské justici
Zdroj: ČT24

Brusel žádá, aby Soudní dvůr EU v Lucemburku předběžným opatřením zastavil činnost disciplinární komory, která podle kritiků podléhá politickému tlaku. Obává se o nezvratnou ztrátu nezávislosti polských soudců. Varšava postup znovu odmítla s tím, že justiční reformy patří ke kompetenci členských států.

Igora Tuleyu vyšetřuje prokuratura za překročení pravomocí soudce. On obvinění odmítá, stejně jako výslech. Kvůli tomu, že imunity ho zbavila Disciplinární komora Nejvyššího soudu, kterou neuznává.

„Naposledy prokuratura požádala takzvanou disciplinární komoru o souhlas s mým zadržením a nuceným předvedením k výslechu,“ říká Tuley, který se stal jednou z hlavních tváří sporu o polskou justici. Kvůli jeho případu se nejednou protestovalo.

Disciplinární komoru vybírá Zemská rada soudnictví, která podle kritiků po reformách z uplynulých let podléhá silnějšímu politickému tlaku. Její legitimitu zpochybnily polské soudy i Brusel.

„Soudci, když přísahají, nepřísahají na evropské smlouvy, ale na ústavu polské republiky. To je takový detail, na který se možná ve veřejné debatě v Polsku zapomíná,“ uvedl polský viceministr spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Konec sporu mezi Varšavou a Bruselem je v nedohlednu

Nepřímo i kvůli Tuleyovu případu se teď Evropská komise znovu obrátila na unijní soudní dvůr – chce, aby práci disciplinární komory úplně zastavil. A zneplatnil všechna její rozhodnutí.

„Vytváří se tu riziko vážného a nezvratného narušení nezávislosti soudnictví v Polsku a unijního právního pořádku,“ sdělil evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Spirála sporu mezi Varšavou a Bruselem pokračuje a cesta ven je v nedohlednu. I tentokrát polská vláda žalobu odmítla s tím, že nemá právní ani faktické opodstatnění. „Úpravy v oblasti týkající se systému spravedlnosti jsou výhradně v kompetenci dané země,“ prohlásil mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Obrana státní suverenity je argument, který vládnoucí strana používá ve všech sporech s Unií. Teď si ho chce nechat premiér Mateusz Morawiecki potvrdit i polskou nejvyšší instancí. Žádá, aby rozhodla, zda má zdejší ústava přednost před unijním právem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...