Clintonová si den před volbami drží mírný náskok. E-mailové aféře navzdory

Nahrávám video

Kampaň před prezidentskými volbami ve Spojených státech vrcholí. Do hlasování o tom, zda USA povede demokratka Hillary Clintonová, nebo republikán Donald Trump, zbývá poslední den. Většina průzkumů mírně favorizuje někdejší první dámu, i přesto se ale očekává kvůli více než desítce nerozhodnutých států dramatický souboj. Ačkoli volebním dnem je oficiálně až úterý, předem již svůj hlas odevzdalo více než 33 milionů voličů, tedy asi desetina všech Američanů.

Podle posledního předvolebního průzkumu, který vypracovala agentura Bloomberg ve spolupráci se společností Selzer & Co., vede Clintonová s náskokem tří procentních bodů. Pro demokratickou kandidátku by hlasovalo 44 procent voličů, Trumpa by podpořilo 41 procent Američanů.

Naději na volební vítězství dává Clintonové i další dnešní průzkum listu The Washington Post a televize ABC News. Podle něj podporuje demokratickou kandidátku 47 procent voličů, zatímco jejího soupeře 43 procent. Clintonová by tak měla vyhrát i se započtením statistické chyby, která činí 2,5 procenta. 

Vítězství demokratické kandidátky o čtyři procenta předvídá i průzkum televize CBS News a televize Fox News. Ke stejnému závěru dospěl také průzkum agentury YouGov a listu The Economist, ve kterém se 45 procent respondentů vyslovilo pro demokratku a 41 procent pro Trumpa.

Trumpa favorizuje sondáž Los Angeles Times a Jihokalifornské univerzity, ale také anketa společností Investor's Business Daily a TechnoMetrica Market Intelligence. Republikánský kandidát z těchto průzkumů vyšel s náskokem pěti, respektive dvou procentních bodů.

Závěrečný propočet? 303 volitelů na dosah demokratů

Podle závěrečného propočtu agentur Reuters a Ipsos má Clintonová 90procentní šanci, že Trumpa porazí. Z odhadu vyplývá, že Trump by proti demokratce mohl uspět jen díky nepravděpodobné kombinaci volební účasti bělochů, černochů a Hispánců v šesti či sedmi státech. Clintonová má podle Reuters/Ipsos na dosah 303 volitelů; zbylých 235 volitelů pak zřejmě připadne Trumpovi. Ke zvolení prezidentem je přitom třeba minimálně 270 volitelů.

Trumpovy naděje tak očividně leží ve Floridě, Michiganu, Severní Karolíně a Ohiu, které patří k nerozhodnutým státům, a také v Pensylvánii, kde mírně vede Clintonová. Aby se Trump dostal do Bílého domu, musí ve většině z těchto států vyhrát. Za zcela klíčové jsou pak považovány Florida, Michigan a Pensylvánie. Pokud by v těchto třech státech Trump utrpěl dvě porážky, Clintonovou by zřejmě nedokázal porazit.

Odhady vlastních výsledků pak budou mít možná Američané letos k dispozici ještě před uzavřením všech volebních místností. Některá média prolomí dosud dodržovaný nepsaný zákon, že první informace se na veřejnost dostanou až po skončení voleb na západním pobřeží USA, tedy ve středu po 5:00 SEČ.

Průzkumy jsou na celonárodní úrovni, dávají jakousi představu pár měsíců před volbami. Ale čím více se blíží ten volební den, tím důležitější roli hrají průzkumy v jednotlivých státech. Zejména v těch klíčových státech, ve kterých ještě není rozhodnuto a které pak hrají roli v tom, na kterou stranu se volby nakonec převáží.
Michal Kubal
mimořádný zpravodaj ČT v New Yorku

Clintonová chce být prezidentkou všech, Trump slíbil bojovat proti korupci

Clintonová si na poslední den kampaně naplánovala agitace v Pensylvánii a Michiganu, v dalších klíčových státech, jako jsou Florida, Severní Karolína, Colorado či New Hampshire, jejím jménem povedou kampaně dosluhující prezident Barack Obama, kandidát na viceprezidenta Tim Kaine či viceprezident Joe Biden.

Demokratka před odletem z White Plains ve státě New York zdůraznila, že chce zemi sjednotit. „Opravdu chci být prezidentkou všech, těch, kteří mě volili, i těch, kteří pro mě nehlasovali,“ řekla. Uvedla také, že vzájemná dělicí čára byla během kampaně nejen odkryta, ale ještě rozšířena, takže ji čeká s usmiřováním hodně práce.

Trump, který svou sokyni kritizuje za nedostatek výdrže, v pondělí navštíví hned pět amerických států. Kampaň začne na Floridě, poté odletí do Severní Karolíny, Pensylvánie, New Hampshire a den zakončí spolu se svým kandidátem na viceprezidenta Mikem Pencem v Michiganu.

„Hillary Clintonová je chráněna totálně prohnilým systémem. Ale nyní je to na americkém lidu, aby zítra (v úterý) při hlasování učinil spravedlnosti zadost,“ prohlásil Trump ke svým příznivcům ve floridské Sarasotě. „Má smlouva s americkými voliči začíná plánem zarazit vládní korupci a vzít si zpět naši zemi,“ dodal.

Kontroverzní volební propagandy nezůstanou Američané ušetřeni ani v samotný den hlasování, kdy například Trump po odevzdání hlasu v New Yorku navštíví ještě státy Pensylvánie, Michigan, Ohio, Severní Karolína a New Hampshire.

Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey také v neděli, tedy pouhé dva dny před hlasováním, uvedl, že nově nalezené e-maily Clintonové z doby, kdy vedla americkou diplomacii, neukazují na žádné porušení zákonů. Jeho úřad tedy neplánuje demokratickou uchazečku o Bílý dům stíhat. Podle republikánského favorita Donalda Trumpa Clintonovou chrání zmanipulovaný režim. 

Trump i na poslední chvíli hraje na migrační notu

Trump během nedělního vystoupení v Minneapolisu ve státě Minnesota prohlásil, že by jeho vláda nikde v USA neusídlovala uprchlíky bez podpory místních obyvatel. Podle něj jsou již místní obyvatelé svědky „chybného“ vypořádání se s komunitou somálských muslimů v Minnesotě.

Donald Trump na předvolebním mítinku v Pittsburghu, ve státu Pensylvánie
Zdroj: ČTK/AP/Gene J. Puskar

Podle agentury Reuters Trump tímto prohlášením poukázal na sílící muslimské komunity v některých oblastech a podrobil kritice svou sokyni za demokraty Hillary Clintonovou za její podporu pro přijímání Syřanů prchajících z jejich vlasti zmítané občanskou válkou.

Mimo to také označil za ostudné rozšíření muslimských komunit v několika městech v Michiganu, kde ten samý den v rámci závěrečného předvolebního boje také vystoupil. „Tady v Michiganu jste viděli na vlastní oči problémy způsobené uprchlickým programem. Vzniká tím bezpečnostní riziko a obrovský tlak na vaše školy a zdroje,“ řekl Trump.

Ta vypjatá atmosféra, která tyto volby provází, kdy se staví muž proti ženě a bratr proti bratrovi, vychází také z toho, že oba dva ti kandidáti jsou tak hluboce nepopulární. V americké historii jsou to volby netradiční, kdy se dva nejméně populární kandidáti ucházejí o to, kdo bude další čtyři roky stát v čele Bílého domu.
Milan Slezák
zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu

Nejostřejší kampaň v americké historii

Letošní kampaň patřila k těm nejvyhrocenějším v historii USA, shodují se média, politologové i obyčejní Američané. Podle průzkumu deníku The New York Times a televize CBS News je 80 procent oslovených předvolebním kláním znechuceno, většina respondentů se také shodla v tom, že Trump i Clintonová pokulhávají v morálce.

List The Dallas Morning News v pondělí napsal, že bez ohledu na vítěze voleb čeká Ameriku chmurné období. Zvítězí-li Trump, stane se v historii podle průzkumů nejvíc nenáviděným ze všech dosavadních prezidentů. Clintonová ovšem v žebříčku nejméně oblíbených hlav států následuje těsně za ním.

„Vítězný kandidát bude čelit polovině národa, která jím nebo jí pohrdá. Není pravděpodobné, že by se na tom něco změnilo,“ cituje texaský list politologa George Edwardse z tamní univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moldavský premiér překvapivě oznámil rezignaci, důvod neupřesnil, píše Reuters

Moldavský premiér Alexandru Munteanu v pátek překvapivě oznámil rezignaci, v čele vlády byl od loňského listopadu. Jeho odstoupení znamená pád celé vlády. Premiér neupřesnil, proč se takto rozhodl, uvedla agentura Reuters.
09:36Aktualizovánopřed 7 mminutami

USA se obávaly, že Izrael spáchá atentát na íránské vyjednavače, píší NYT

Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).
10:37Aktualizovánopřed 22 mminutami

Rusko znovu útočilo na Ukrajinu, Kyjev truchlí po masivním úderu

Nejméně čtyři lidé, včetně dítěte a jeho matky, přišli o život při ruském útoku v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, další oběť je hlášena z Dněpropetrovské oblasti, uvedly v pátek místní úřady. Gubernátoři regionů na západě Ruska informují o dvou obětech ukrajinských útoků. V Kyjevě drží lidé smutek za oběti čtvrtečního ruského útoku, jejichž počet po vyproštění tří těl z trosek stoupl na tři desítky. Další lidé se dosud pohřešují.
07:44Aktualizovánopřed 55 mminutami

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN upálil tibetský aktivista

V New Yorku se v blízkosti sídla OSN ve čtvrtek zapálil muž z Tibetu. Chtěl tímto způsobem vznést apel za nezávislost tohoto území, které má pod kontrolou Čína, uvedli aktivisté a exilová tibetská média. Newyorská policie incident potvrdila a uvedla, že muž popáleninám podlehl, informovala agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2595, uvedla podle světových agentur ve čtvrtek večer (v pátek nad ránem SELČ) prozatímní prezidentka země Delcy Rodríguezová. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června stále pokračuje, dodala politička, podle níž živel zcela zničil 189 domů. Nadále se pohřešuje několik desítek tisíc lidí.
04:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 12 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled