Britská média spekulují o předčasných volbách. Johnson podle některých zahájil kampaň

Nahrávám video

Spekulace o předčasných parlamentních volbách a o blížícím se konfliktu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií plní páteční britská média. Reagují na to, že nový premiér Boris Johnson zopakoval požadavek na odstranění takzvané irské pojistky z dohody o brexitu. Evropská komise tento plán označila za nepřijatelný. Spor přibližuje možnost odchodu bez dohody.

„Johnson zvyšuje tlak na Evropu,“ hlásí na titulní straně deník The Daily Telegraph. List nazvaný „i“ zase uvádí, že nový britský premiér po ohlášení svých hlavních linií ohledně brexitu směřuje ke střetu s Bruselem, podle bulvárního Daily Mail pak mezi „Borisem a Bruselem“ vypukla válka.

„Místo toho, aby zmírnil svou rétoriku před novými rozhovory s Bruselem, Johnson vystupňoval varování, že Británie by 31. října odešla i bez dohody, a slíbil 'raketově nakopnout' přípravy na nespořádaný odchod,“ shrnuje čtvrteční Johnsonův projev v britském parlamentu deník Financial Times (FT).

List připomíná reakci unijního brexitového vyjednávače Michela Barniera, který ve sdělení adresovaném diplomatům sedmadvacítky varoval před zvýšenou pravděpodobností takového scénáře. A o té hovoří i americká agentura Bloomberg.

„Pokud ani jedna strana neustoupí, Británie bude směřovat k vypadnutí z EU v termínu pro odchod na konci října bez jakékoli dohody zaručující hladký přeshraniční obchod a pořádek na trzích. To by mohlo vyvolat prostoje v přístavech, nedostatek klíčových produktů včetně léčiv, potíže s transakcemi všeho druhu a recesi,“ uvádí ve svém článku.

Spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka však varuje, že odchod bez dohody má v parlamentu řadu odpůrců, včetně členů Johnsonovy Konzervativní strany. Těch je podle Kytky až padesát, tedy zhruba stejně jako kritiků předešlé premiérky Theresy Mayové. Mnozí prý hrozí, že raději svrhnou vládu, než by riskovali tvrdý brexit.

Nahrávám video

Předčasné volby?

Podle Bloomberg začíná být po Johnsonově nástupu do premiérské funkce jasné, že jeho prvotním plánem je uzavřít novou brexitovou dohodu a následně vyvolat předčasné volby. Na ty ale může dojít i před odchodem z EU, pakliže snaha vyjednat změny v rozvodové smlouvě selže a patovou situaci v britském parlamentu se nepodaří prolomit.

S těmito dvěma scénáři pracuje ve své analýze i FT, přičemž realizaci Johnsonova „plánu A“ nevidí jako příliš pravděpodobnou. Někteří komentátoři se pak domnívají, že předčasné volby konané už na podzim jsou skutečným cílem nového ministerského předsedy.

„Johnsonovy dnešní (čtvrteční) kroky se zdály být výhradně o nastavení laťky tak vysoko, aby nová vyjednávání selhala, pak doufat, že parlament zablokuje brexit bez dohody. Ideální podmínky pro brexitové parlamentní volby v září nebo v říjnu. Kampaň už začala,“ píše například šéf politického zpravodajství bulvárního listu The Sun Tom Newton Dunn.

Spekulace o předčasných volbách podle deníku The Times jen přiživí skutečnost, že nový předseda vlády zahajuje turné po různých koutech Spojeného království. O víkendu a v následujícím týdnu má vystoupit v Birminghamu, na severozápadě Anglie či ve skotském Glasgow.

Podle britských médií už také vládní Konzervativní strana začala testovat sdělení pro předvolební kampaň, když na sociálních sítích tento týden vypustila stovky různých reklam. Televize Sky News uvedla, že ve středu měli konzervativci na Facebooku a Instagramu přes pět set aktivních reklam, ve čtvrtek pak 280.

Jak ale informoval deník The Guardian, nezahálí ani labouristé. Aktivisté napojení na hlavní opoziční stranu údajně dostali informaci, že mají být připraveni na předčasné volby, a lídr Jeremy Corbyn na protestu proti novému předsedovi vlády oznámil pětici předvolebních slibů. Volby konané před vystoupením Británie z EU by však kvůli jejich nejasné brexitové pozici zřejmě pro labouristy nebyly ideálním scénářem, píše The Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 15 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 17 hhodinami
Načítání...