Bouře v Rakousku zabily nejméně pět lidí, šest obětí hlásí Korsika

Nahrávám video

Prudké bouře si ve čtvrtek v Rakousku vyžádaly nejméně pět lidských životů. V jihorakouské spolkové zemi Korutany stromy vyvrácené bouří zabily dvě dívky, později agentura APA informovala o dalších třech obětech, na něž spadl strom v dolnorakouském okrese Scheibbs. Na jihu Rakouska živel poškodil elektrické vedení a železniční infrastrukturu tak těžce, že byl zastaven provoz ve spolkových zemích Korutany, Štýrsko a také ve Východním Tyrolsku. Bouře a silný vítr si vyžádaly oběti také na Korsice, kde je podle předběžných údajů šest mrtvých, a v Itálii, kde zemřeli dva lidé.

Bouřlivé počasí na jihu Rakouska si vyžádalo životy dvou dívek z okresu Wolfsberg ve věku čtyři a osm let, dalších třináct lidí bylo zraněno, z toho dva těžce. Stalo se to, když se u přírodního koupaliště v Sankt Andrä vyvrátilo několik stromů, uvedly policie a Červený kříž. I mezi zraněnými je podle agentury APA pět dětí.

Tři lidi ve čtvrtek odpoledne zabil v důsledku bouře vyvrácený strom v Gamingu v dolnorakouském okrese Scheibbs. Úřady pracují na objasnění totožnosti obětí, sdělil policejní šéfinspektor Johann Baumschlager.

Zastavené vlaky

Příčinou přerušení provozu na jihu Rakouska byl rozsáhlý výpadek dodávek proudu na železnici o napětí 110 kilovoltů v oblastech Korutan a Štýrska, uvedla železniční společnost ÖBB. Jak dlouho bude provoz přerušen, zatím není jasné. Vlaky, které se v době výpadku nacházely na trati, byly přivedeny na nejbližší nádraží. Náhradní doprava je možná jen v omezené míře.

Podle rakouské meteorologické služby ZAMG byl na jihu Rakouska naměřen vítr o rychlosti až 139 kilometrů za hodinu. Desítky stromů popadaly i na dálnici A2 u korutanského Griffenu. Kromě toho vypadával proud v tunelech. Na několika místech bylo kvůli odklízení a opravám důležité silniční spojení s Itálií přerušeno. Vítr v Korutanech také strhával střechy z domů.

Domácnosti bez elektřiny

Především z částí Štýrska jsou hlášeny škody na elektrickém vedení. Bez proudu se ocitlo kolem 75 tisíc domácností. Večer byla mimo provoz zhruba čtvrtina všech štýrských trafostanic, uvedla společnost Energie Steiermark.

Mluvčí společnosti Urs Harnik-Lauris agentuře APA řekl, že byly povolány všechny síly, do služby museli i montéři na dovolené. „Rozsah škod je enormní,“ cituje mluvčího APA.

Počasí zabíjelo na Korsice i v Itálii

Šest mrtvých po prudkých bouřích je ve čtvrtek potvrzeno na Korsice. Podle francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina jde o předběžný údaj, protože se několik lidí pohřešuje a nejsou zprávy o těch, kteří vypluli na moře. Zranilo se dvacet lidí a čtyři z nich jsou ve vážném stavu. Elektřinu stále nemá asi 11 tisíc domácností, ráno jich bylo 45 tisíc.

Bouře přišla ráno velmi rychle a mnoho lidí zaskočila. Podle stanice BFM se začíná mluvit o tom, že meteorologové vydali varování na poslední chvíli. Darmanin k tomu řekl, že je příliš brzy na to, aby to šlo posoudit.

Silná bouře zasáhla také severozápad Itálie, v Toskánsku zemřeli kvůli spadlým stromům dva lidé. Mrtví jsou v toskánských městech Carrara a Lucca. Podle agentury ANSA řádilo v Carraře tornádo, intenzivní srážky způsobily lokální záplavy a silný vítr strhával střechy a větve ze stromů. Velké škody živel napáchal také v Ligurii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled