Krávy si povídají pomocí rohů, tvrdí švýcarský farmář. Sám přiměl celou alpskou konfederaci, aby šla rozhodnout o tom, zda mají dostávat více peněz zemědělci, kteří svým kravám rohy nechají. Aktivista považuje jejich odstraňování za trápení zvířat. Na svou stranu získal přes sto tisíc příznivců. Švýcaři rozhodnou v nedělním referendu.
„Krávy nám dávají jídlo. Respektujme je za to takové, jaké byly stvořeny. Nechme jim jejich rohy. Když se na ně podíváte, drží hlavu vzpřímeně a hrdě. Když jim odstraníte rohy, jsou smutné,“ je přesvědčen farmář a iniciátor nezvyklého referenda Armin Capaul.
Devět z deseti švýcarských krav patří k vyšlechtěným plemenům bez rohů, nebo o ně přišly při operaci. Zhruba tři týdny starým telatům se základy rohů za částečné anestezie vypalují tyčemi, zahřátými na několik set stupňů Celsia. „Když anestezie ustupuje, může být bolest o něco intenzivnější než třeba při kastraci kočky nebo psa,“ upozornil veterinář Jean-Marie Surer.
Majitelé díky tomu ušetří. Bezrohé krávy totiž potřebují méně prostoru a tedy i menší stáje. Podle Capaula ale zvířata rohy potřebují pro komunikaci i pro udržování tělesné teploty. Vědci tyto argumenty zčásti zpochybňují, Capaul díky nim přesto oslovil celou alpskou republiku.
Petice poslancům vyšuměly, teď rozhodne lid
Svůj boj za kravské rohy zahájil před osmi lety. Když neuspěl s peticemi poslancům, využil specifika švýcarského politického systému – referenda, k jehož uspořádání je třeba 100 tisíc podpisů.
Capaul jich sehnal přes 120 tisíc, přičemž skoro polovinu obstaral osobně. Dalších víc než padesát tisíc získali profesionální agitátoři, které zaplatil z vlastní kapsy. V neděli se proto bude hlasovat o jeho návrhu – o státním finančním příspěvku farmářům, kteří kravám rohy nechají.
K plebiscitu vyrazí i odpůrci návrhu. „U krav s rohy je větší riziko, že zraní buď lidi, nebo sebe navzájem,“ míní farmář Stefan Gilgen. Podle průzkumů jsou síly obou táborů vyrovnané.
