Bern - Švýcarská vláda předloží návrh zákona omezujícího imigraci ještě do konce tohoto roku. Reaguje tak na výsledek víkendového referenda, ve kterém se pro přistěhovalecké kvóty vyslovila těsná většina voličů. Hlasování pobouřilo Evropskou unii. Bern teď chce osmadvacítce vysvětlit, jak se chystaný zákon dotkne občanů členských zemí.
Referendum prosadila švýcarská populistická pravice. Pro omezení imigrace se vyslovilo 50,3 procenta hlasujících. Zavedení početních kvót pro zahraniční pracovníky, včetně těch z Evropské unie, unii šokovalo. Švýcarsko sice členem unie není, do takzvaného schenghenského prostoru ale patří.
Švýcarská vláda už proto oznámila, že povede s unií „vysvětlující rozhovory“. Týkat se mají balíku smluv, na něž bude mít výsledek referenda vliv - například o volném pohybu osob a zboží. Spolková rada zároveň konstatovala, že bude muset s Bruselem znovu projednat dohody o hraničním režimu a vyjasnit další švýcarsko-unijní záležitosti dřív, než bude zaveden nový systém vpouštění cizinců do země.
Změna smlouvy o volném pohybu osob bude mít pravděpodobně dominový efekt na další dohody, které nyní Švýcarsku zajišťují preferenční přístup na unijní trh a naopak. „V důsledku tohoto referenda Švýcarsko bude muset upravit své zákony a omezit pohyb osob i pro Evropany. Na to samozřejmě budeme reagovat. Zvážíme i to, jestli se Švýcarskem nevypovíme některé smlouvy,“ konstatoval šéf Evropského parlamentu Martin Schulz.
Lubomír Zaorálek, český ministr zahraničí:
„Podobný způsob omezování imigrace není v souladu s pravidly, která máme vytvořená v schengenském prostoru, takže z toho žádnou velkou radost nemám. Nevylučuji, že to může znamenat určitý dopad na Švýcarsko. Pokud takto odmítá pravidla hry, tak to znamená, že i ono bude muset nést určité důsledky.“
Závazná podoba zatím není jasná
Švýcarská federální vláda má nyní tři roky na to, aby požadavky referenda převedla do závazné podoby. Výši kvót, ani jejich přesnou podobu a dopady totiž referendum neřešilo. Švýcarský prezident Didier Burkhalter dnes uklidňoval cizince už žijící ve Švýcarsku a Švýcary žijící v zahraničí, že pro ně „se bezprostředně nic nemění“. U těch, „kteří mají práva na základě těchto smluv o volném pohybu, se předpokládá, že jejich práva zůstanou zachována“, prohlásil prezident.
Švýcarsko shodou okolností pár dní po referendu oslavuje překvapivou zlatou medaili pro švýcarského snowboardistu ruského původu Iouriho Podladtchikova, který ji vybojoval na U-rampě. „Iouri je náš zlatý car,“ napsal švýcarský bulvární list Blick. „Je to šťastná souhra náhod, že Švýcarsko může slavit olympijského šampiona jménem Iouri Podladtchikov,“ konstatoval deník.
Podladtchikov se narodil v Moskvě a do Švýcarska se přestěhoval v osmi letech, kdy jeho otec dostal profesorské místo na curyšské technické univerzitě. Švýcarské občanství sportovec získal v roce 2007.
Výsledek referenda každopádně poukázal na rostoucí obavy starousedlíků i nacionalistů ze ztráty svého postavení. Cizinci nyní tvoří necelou čtvrtinu z osmimilionové populace Švýcarska. Každoročně k nim přibude dalších 80 tisíc přistěhovalců. Pro přijetí byli hlavně voliči německy mluvících kantonů. Naopak francouzské regiony na západě země byly spíš proti.
Švýcarští zaměstnavatelé se teď bojí, že na některá místa teď budou těžko shánět náhradu. „Jakou má cenu investovat ve Švýcarsku, když nakonec nevíte, jestli budete mít kvalifikovanou pracovní sílu, aby realizovala vaše plány,“ podotkl prezident Švýcarského sdružení zaměstnavatelů Valentin Vogt.
Referenda a přímá demokracie patří ke Švýcarsku stejně neodmyslitelně jako třeba sýry nebo hodinky. Někdy se koná třeba i sedm místních referend za jediný den.
