Syrský prezident Bašár Asad znovu zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle oficiálních výsledků získal v hlasování 95,1 procenta hlasů. S odvoláním na předsedu syrského parlamentu o tom informovaly světové agentury. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní.
Volby se konaly ve vládou kontrolovaných částech Sýrie a Syřané volili prezidenta na příštích sedm let. K urnám se nakonec podle oficiálních výsledků dostavilo 78,66 procenta voličů, uvedla agentura Reuters.
Jeden ze dvou kandidátů, kteří se postavili proti Asadovi, získal 1,5 procenta hlasů a druhý 3,3 procenta volebních lístků, podotkla agentura AFP.
O vítězství Asada nebylo pochyb, napsala agentura AP, která zároveň připomněla, že v zemi pustošené desetiletou válkou nehlasovali lidé žijící na územích ovládaných povstalci nebo Kurdy. V těchto oblastech, které se nacházejí na severozápadě a severovýchodě Sýrie, žije nejméně osm milionů lidí. Dalších více než pět milionů syrských uprchlíků, kteří žijí vesměs v sousedních zemích, se podle AP do velké míry hlasování zdrželo. Asadova vláda kontroluje zhruba dvě třetiny syrského území.
OSN: Volbám měla předcházet nová ústava
OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Podle rezoluce OSN se totiž měly konat až po vytvoření nové ústavy. Jednání o ní ale váznou. Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie, Británie a Spojených států v úterním prohlášení odmítli považovat syrské volby za svobodné a spravedlivé.
Klan Asadů vládne Sýrii od roku 1970, kdy se k moci dostali prosovětští baasisté (Baas - Socialistická strana arabské obrody) vedení otcem nynějšího prezidenta Háfizem Asadem. Současný prezident nastoupil do funkce v roce 2000 po jeho smrti. Oční lékař Bašár Asad zpočátku tvrdil, že provede politické reformy, ale režim je za jeho vedení brutálnější než v době Háfize Asada.
Vláda nemilosrdně potlačila protivládní protesty v roce 2011, uvrhla Sýrii do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní. Válka připravila o život na 400 tisíc lidí a zhruba 11 milionů osob, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy.
