Arménie zmařila atentát na premiéra Nikolu Pašinjana a pokus několika bývalých činitelů uchvátit moc. „Podezřelí plánovali nezákonné převzetí moci zavražděním premiéra. Existovali už kandidáti, kteří by jej ve funkci nahradili,“ cituje agentura Reuters vyjádření arménské tajné služby. Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.
Arménie zmařila atentát na premiéra a pokus o uchvácení moci
„Služba národní bezpečnosti Arménské republiky odhalila případ nezákonného nákupu nabytí a držení zbraní, střeliva a výbušnin skupinou osob s cílem uchvácení moci v Arménské republice,“ uvádí se v prohlášení tajné služby, která má mimo jiné na starosti ochranu premiéra.
Služba dále uvedla, že zatčen byl její bývalý šéf Artur Vanecjan a také někdejší předseda Republikánské strany Vahram Bagdasarjan a dobrovolný voják Ašot Minasjan. Podle ní už skupina jednala o tom, kdo by mohl Pašinjana na premiérském postu nahradit.
Útočníci nesouhlasili s Pašinjanovou domácí ani zahraniční politikou, a měli jej proto v úmyslu zabít, stojí rovněž v prohlášení. Zbraně byly podle služby převezeny do Arménie z oblasti Náhorního Karabachu, kde arménské síly donedávna sváděly boje s ázerbájdžánskou armádou.
Pašinjan podepsal 9. listopadu s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodu o příměří, která po několikatýdenním konfliktu přiznala Ázerbájdžánu významné územní zisky v Náhorním Karabachu. Na jejím základě Moskva vyslala do Náhorního Karabachu vojenský kontingent o zhruba dvou tisících vojácích, který má dohlížet na klid zbraní.
Podpis dohody vyvolal masové protesty
Po oznámení dohody vypukly v Arménii protesty. Demonstranti vtrhli do sídla parlamentu a do úřadu vlády, které zpustošili. Na 17 politických stran vyzvalo Pašinjana k odstoupení.
Pašinjan připustil osobní zodpovědnost za válečné nezdary, odmítl však podat demisi. Uvedl také, že s ohledem na nepříznivou situaci na bojišti neměl při jednání o příměří na výběr a že postupoval podle doporučení armádních představitelů. Územní ztráty jsou podle něj bolestivé, bez okamžitého příměří by však byly daleko větší.
Boje o Náhorní Karabach vypukly 27. září a o život kvůli nim přišlo zřejmě několik tisíc lidí. Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tiscíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Dosud se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.
