Americká sněmovna schválila ochranu sňatků homosexuálů. Pomohly i hlasy republikánů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, jenž má na federální úrovni ochránit manželství lidí stejného pohlaví. Informovala o tom stanice CNN, podle níž tento krok pramení z obav demokratů, že by si sňatky homosexuálů v zemi mohl vzít na mušku nejvyšší soud, jenž nedávno svým rozsudkem umožnil zákonodárcům napříč Spojenými státy zakazovat potraty. Zda návrh zákona projde rovněž Senátem, není podle CNN v tuto chvíli jasné.

Norma zavádí federální ochranu manželství lidí stejného pohlaví a zakazuje komukoliv popírat platnost sňatků na základě rasy nebo pohlaví páru, přiblížila agentura Reuters. Návrh zákona by také zavedl další právní záruky pro sezdané páry, které mají zabránit diskriminaci na základě pohlaví, rasy, etnického původu nebo národnosti, píše CNN.

Návrh zákona prošel demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů v poměru 267 hlasů proti 157 hlasům, podpořilo ho 47 republikánů. Nyní zamíří do Senátu, kde jsou však síly mezi demokraty a republikány rozloženy rovnoměrně. Aby norma prošla také v horní komoře amerického Kongresu, muselo by se pro ni podle CNN vyslovit 60 senátorů, tedy kromě všech demokratů také deset republikánů.

Reakce na verdikt o potratech

Snaha ochránit sňatky osob stejného pohlaví je podle médií reakcí na verdikt nejvyššího soudu, který v červnu po téměř padesáti letech zvrátil precedens z kauzy Roeová vs. Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne.

Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů vrátila do rukou amerických států a mnohé z nich, kde je republikánské vedení, od té doby zavádějí přísná omezení.

Soudce Clarence Thomas, považovaný za nejvíce konzervativního člena soudu, ve svém tehdejším stanovisku prohlásil, že tribunál by měl přehodnotit také své dřívější verdikty, které zaručují přístup k antikoncepci a právu na manželství lidí stejného pohlaví, protože se opírají o stejné právní argumenty jako v případě Roeová vs. Wade, poznamenal Reuters. O zaručení celostátního přístupu k antikoncepci podle ní bude sněmovna hlasovat ve čtvrtek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 1 hhodinou

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 4 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.