Kvůli opatřením souvisejícím s koronavirem přišla v Brně o práci i o bydlení na ni navázané. Žena ze severu Moravy, kam se prý vrátit nemůže, přespává v noclehárnách a od různých organizací získává jídlo. Žádala o pomoc úřady, příliš úspěšná ale nebyla.
Na sociální pracovníky se v současné době obracejí i lidé, kteří by se za normálních okolností jejich klienty nestali. Stačí přijít o práci a na ni navázané ubytování. To se stalo mladé ženě ze severu Moravy, se kterou natáčela redaktorka ČT Šárka Oplatková.
Žena, která nechtěla uvést své jméno, se přestěhovala do Brna, aby začala nový život. Práci jí zprostředkovala agentura, ale kvůli vládním opatřením o ni přišla – a s tím i o ubytování. „Vrátila jsem se ráno po noční na ubytovnu a večer už jsem neměla kde bydlet. Agentura už měla na dveřích cedule, že nikoho nepřijímá, pozastavila výplaty,“ popsala situaci mladá žena.
Na ubytovně byla při roztržce mezi ubytovanými poraněná a přišla o mobil. „Postaral se o mě cizí člověk, který mě odvezl na ošetření do nemocnice, pomohl mi najít ubytování a druhý den mi nechal na vrátnici i nějaké jídlo,“ řekla žena.
Rodina ji nechce, ubytovny jsou plné
Vrátit za rodinou se prý žena nemůže, mají prý strach z nákazy. „Mám početnou rodinu, ale nikdo mě nechce. Řekli mi, ať se nevracím, ať se tam neukazuju, že mám zavřené dveře,“ řekla.
Ani do města, kde má příbuzné, nechce odjet, i když by měla nárok na jízdenku zdarma. „Tam je to s ubytovnami mnohem horší. Jsou přeplněné. Ten systém tam funguje jinak,“ dodala žena.
Za normálních okolností by mohla být v azylovém domě, ten ale za současné situace smí přijmout pouze klienty po zdravotní prohlídce, tu ale teď těžko získá. „Probrali jsme se sociálním pracovníkem bezpočet možností, ale vypadá to tak, že přes noc využívám noclehárnu a přes den musím být na ulici,“ popsala žena.
Úřad práce ji zaevidoval, volná místa nejsou
Na ulici je už devátý den, přespává v noclehárnách pro lidi bez domova, od různých neziskových organizací a dobrovolníků získává jídlo a přes den obchází úřady. „Každé pondělí a středu chodím, ptám se, dají mi formuláře na vyplnění, ale víc neřeknou,“ popsala žena.
Po víc než týdnu ji konečně zaregistrovali na Úřadu práce – volná místa ale k dispozici nejsou. „Žádost o zaměstnání zaevidovali, ale mám si prý počkat, až skončí karanténa,“ popsala situaci žena.
V patové situaci jsou i sociální pracovníci. Celý systém opatření, která souvisejí s koronavirovou nákazou, výrazně narušil jejich práci. Snaží se tak zajišťovat alespoň to základní.
„První věc, kterou jsme museli zajistit, byly ochranné prostředky. Pak jsme se pokoušeli zajistit tok jídla pro lidi bez domova, kteří nemají peníze na to, aby si to jídlo obstarali. Určitě jsme se chtěli zaměřit i na seniory, kteří jsou jednou z nejohroženějších skupin,“ vysvětlila radní pro sociální záležitosti městské části Brno-střed Marie Jílková (KDU-ČSL) a dodala, že počet sociálních pracovníků chce úřad rozšířit.
Nejvíc jí pomohl cizí člověk
Mladá žena ze severní Moravy se ocitla trochu mimo systém a priority úřadů. Jak dlouho její situace může trvat, nikdo nedokázal odpovědět. Možná týdny, ale i měsíce. „Pokud mi někdo řekne, že budu na ulici dva až tři měsíce, ať vydržím, tak to nevím, jestli si někdo dokáže představit,“ řekla a dodala, že nejvíc jí zatím pomohl už zmiňovaný cizí muž.
Karanténní opatření mohou postupně dopadnout i na lidi, kteří bydlení mají, ale teď nemohou pracovat. Aby se i ti neocitli na ulici, bude největší brněnská městská část odkládat splatnost nájmů.
„Budeme určitě zohledňovat, jestli se ten člověk stará o dítě mladší 10 let, budeme zohledňovat, jestli je podnikatel, živnostník, který přišel o příjmy, jestli je ten člověk v karanténě a nemůže vykonávat zaměstnání,“ řekla Marie Jílková.
