Západní Čechy - Historické domy a jejich stav - to je problém, který trápí obyvatele řady vesnic v západočeském pohraničí. Podle karlovarského Spolku pro obnovu venkova je i na soukromé opravy potřeba začít víc využívat evropských peněz. Příkladem může být německé Sasko.
Lidem na vesnicích se nelíbí polorozpadlé statky a chátrající domy. Majitelé ale na jejich opravu pod dohledem památkářů nemají peníze. Nepomůže jim ani stát. Například František Piškanin ze Stanovic na Karlovarsku investoval do obnovy statku desítky miliónů korun. Tvrdí ale, že si to mohl dovolit jen díky svému podnikání. „Přístup legislativy není ještě v pozici, že by toto bylo vnímáno jako pozitivní prvek, že by Vám někdo šel naproti, že jste našel odvahu a že něco tvoříte,” konstatuje Piškanin. „My jako obec ale nemáme prostředky na to, abychom majitelům přispívali na údržbu a opravu těchto památek,” říká bývalý starosta Stanovic Radek Langmaier.
Podobnou situaci měli na počátku devadesátých let i v bývalém východním Německu. Pomohly peníze z evropských fondů. Zástupci saského Spolku pro obnovu venkova teď své zkušenosti prezentují na výstavě v Karlových Varech. „V Německu je zajímavé to, že zhruba šedesát procent dotací šlo do veřejného sektoru a čtyřicet do soukromého sektoru. U nás je soukromý sektor opomíjen,” uvedla manažerka Spolku pro obnovu venkova Karlovarského kraje Štěpánka Bergerová. „Snažíme se zachovat ráz vesnického prostředí, proto jsme část peněz na opravy domů začali přidělovat i soukromníkům,” odtajnil recept na úspěch Benno Kolbe ze saského Spolku pro obnovu venkova.
Podle předsedy karlovarského Spolku pro obnovu venkova Radana Večerky spočívá výhoda německých kolegů v tom, že po roce 89 pouze převzali na saském území pravidla, která už jinde existovala, například v Bavorsku.
Radan Večerka zastává názor, že je potřeba přesvědčit české úřady, aby u nás nevytvářely zbytečně přísnější pravidla než má Evropská unie a umožnily tak i soukromým osobám čerpat peníze na obnovu historických nemovitostí.
