Lubenec – Památník pochodu smrti v Lubenci se dnes rozšířil o jména dalších obětí. Poskládat mozaiku tragické historie se podařilo žákům a učitelům místní školy. Slavnostního ceremoniálu se po šedesáti sedmi letech zúčastnili i příbuzní zavražděného francouzského vězně.
Konec smutného příběhu Paula d'Ortoliho začal v krušnohorské továrně, kde musel jako vězeň pracovat pro německý zbrojní průmysl. Co se děje za plotem, místní nevěděli, vzpomíná pamětnice, paní Jutta Mühling z Johanngeorgenstadtu: „Továrna byla na okraji města, dovnitř nikdo nemohl. Byla hermeticky uzavřená.“
Na jaře roku 1945 vypravili nacisté z Johanngeorgenstadtu tzv. pochod smrti. „Byli z velké části opravdu vysíleni. Neměli pořádnou obuv a o potravě se nedá ani hovořit,“ podotkl historik Muzea Karlovy Vary Jan Nedvěd. Přes Karlovy Vary pokračovalo 822 vězňů na Bochov a Lubenec. Na každé zastávce dozorci zabíjeli, jen v Lubenci nacisté postříleli více než 30 vězňů.
Historii města prozkoumávali žáci a učitelé z místní školy. Na internetu zjistili, že ve Francii žijí lidé, kteří pátrají po osudu svého příbuzného. „Napsali jsme, začali překládat přes překladače a navázali spojení,“ vysvětlila Zdeňka Doležalová ze Základní školy Lubenec a příbuzný popraveného vězně Michel Carnoy dodal: „Jsem velmi spokojený, že se nám podařilo vypátrat historii. Aby mladí ta svědectví znali a aby se nic podobného už neopakovalo.“
V kronikách mají obyvatelé Lubence historii až od roku 1945. Starší události teď postupně skládají žáci a učitelé místní školy.
