Hlásky, strážní domky či vodárny vznikaly spolu s železničními tratěmi v 19. století. Dnes, v době dálkově ovládaných železnic a autobloku, však již nejsou potřeba. Chátrají a postupně mizí. K jejich demolici Správa železniční dopravní cesty přistupuje i přesto, že se jim hlásí zájemci o historické železniční stavby.
I když železniční tratě v Česku vedou prakticky tamtéž, kde je v 19. a na počátku 20. století tehdejší inženýři postavili, prošly mnoha proměnami. Místo páry pohání vlaky na mnoha tratích elektřina, jinde nafta, o bezpečnost provozu se již nestarají hláskaři a strážníci, a tak stavby, které pro ně železniční společnosti kdysi vystavěly, zejí již dlouho prázdnotou a postupně také mizí.
Demolice čeká i strážní domek v Semaníně u trati Brno – Česká Třebová. Vznikl v roce 1849, kdy se trať stavěla. Nebude první. „Strážních domků v okolí České Třebové v posledních letech zmizelo hned několik,“ upozornil člen spolku Poličská dráha Pavel Stejskal. Poslední dny zbývají i staré vodní stanici severně od Svitav.
K prodeji vede trnitá cesta
Podle železničních nadšenců, kteří se zármutkem sledují zánik nepotřebného dědictví, tvrdí, že Správa železniční dopravní cesty by řadu objektů, které bourá, ve skutečnosti mohla prodat. „Když je o to zájem, tak si myslím, že bourání by mělo být až na posledním místě,“ podotkl Pavel Stejskal. K případnému prodeji ale vede trnitá cesta, musí ho schválit ministerstvo dopravy, správní rada SŽDC a nakonec i vláda.
SŽDC navíc má pádný argument, proč nepotřebné objekty raději bourat než prodávat. „Řada těch domků stojí v ochranném pásmu dráhy. To znamená, přímo sousedí s trasou. Domek už není na bezpečném místě,“ zdůraznil mluvčí správy Jakub Ptačinský.
Některé nepotřebné drážní objekty přesto na prodej jsou. Snáze svůj majetek totiž prodávají České dráhy, kterým patří například stará depa. Na prodej je například nevyužívané depo v Poličce. Zájemců o ně mají ČD několik, o novém majiteli rozhodnou v létě.
