Praha - Ubytovna Mexiko ve Slaném představuje pro sociálně slabé občany jednu z mála možností, jak získat slušné ubytování. Tuto šanci však Michal Grunza nedostal. Důvodem jsou hlavně jeho dluhy z minulosti. Po loňském výbuchu v romské čtvrti Zlonice je navíc šestatřicetiletý muž na vozíku. Nyní říká, že skončí na ulici.
Michal Grunza přišel při výbuchu o obě ruce a nohu. Ve Zlonicích, kde se nehoda stala, se bál zůstat. Trvalé bydliště má na ubytovně ve Slaném. Tam se však už nemůže vrátit, protože nesplnil podmínky. „Co mám dělat? Nakonec budu asi muset být na ulici,“ zoufá si postižený Michal Grunza. „Jeden důvod, proč panu Grunzovi odmítáme opětovně přidělit místo na ubytovně, vychází z našeho programu nulové tolerance proti neslušnosti. Pan Grunza totiž dluží městu v řádech desetitisíců korun,“ vysvětluje místostarosta Slaného Jaroslav Hložek.
Tím druhým důvodem je skutečnost, že ubytovna není bezbariérová. To si ale Michal Grunza nemyslí. „Vím, že je to vhodné i pro vozíčkáře, protože zezadu se dá normálně vjet vozíčkem na ubytovnu a zpět ven,“ odmítá tvrzení místostarosty.
Manželé Grunzovi se prý snažili sehnat komerční podnájem. Marně. Dluh městu chtějí splatit. Ani tehdy ale nebudou mít jistotu, že místo v ubytovně získají. Město nemá ze zákona povinnost invalidům s bydlením pomáhat. „Neexistuje žádný nárok zdravotně postižených lidí na to, aby jim město v nějaké těžké sociální situaci opatřilo byt nebo poskytlo bydlení,“ hájí postoj města Pavla Boučková z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. „Myslím si, že používat silové metody a přesvědčovat, že oni na to mají nárok, protože jsou postižení, je nefér,“ připomíná Jaroslav Hložek. „Ať si to zkusí na tom vozíčku, jaké to je, být na ulici, když vám nikdo nepomůže,“ vybízí místostarostu Grunza.
Rada města rozhodla, že pokud Michal Grunza nesplatí svůj dluh, nebude se jeho problémem dál zabývat.
