Brno - Vědecké časopisy po celém světě píší o unikátním výzkumu vlčích lebek z Předmostí u Přerova. Jeho výsledky překvapivě odhalily, že k domestikaci vlka došlo už před 25 tisíci lety v době lovců mamutů. Dosud se předpokládalo, že k soužití vlka s člověkem došlo teprve před deseti tisíci lety. Vědci nyní chtějí ještě zjistit, zda psi v paleolitu pomáhali lidem i při převážení věcí. Po lebce se proto zaměří i na zbytek kostry.
Čeští vědci zkoumali sedm lebek z Předmostí u Přerova, což bylo patrně největší sídliště lovců mamutů na našem území. Lebky tu před více než sto lety našli amatérští archeologové. Výsledky porovnávali s dalšími archeology, kteří zkoumali lebky z belgického naleziště Goyet a z ruského naleziště Andeevo. Všechny vykazovali shodné znaky domestikace. Nejstarší nález psa je z jeskyně Goyet, tamní lebka je stará 30 tisíc let. „Důkazů o dřívější domestikaci máme dostatek, ale chceme je ještě dále prohloubit o analýzu DNA,“ dodala spoluautorka výzkumu Martina Galetová.
Rozdíly mezi divokým vlkem a domestikovaným psem
Vědci u zkoumaných lebek měřili délku mozkovny, celkovou velikost lebky a šířku patra. Získaná data počítačově porovnali a na jejich základě rozlišili lebky, které už nepatří divokým vlkům, ale domestikovaným psům. Rozeznávacími znaky psů jsou menší mozkovna, širší patro, jinak uspořádané zuby a celkově smrštěná lebka.
Kromě kosterních změn objevili na lebkách také stopy po rituálech. Lovci mamutů mrtvým psům po smrti prorazili lebku, aby zlý duch mohl odejít z těla. Podobný rituál severské národy vykonávaly také na medvědech. V některých lebkách objevili kosti mamutů zaklesnuté mezi předními zuby. „V takové poloze by pes kost jistě nežral, proto usuzujeme na to, že ji tam lovci mamutů vložili,“ popsala spoluautorka výzkumu Martina Galetová.
Už dříve vědci upozorňovali na to, že je možné, že v době před 25 tisíci lety už byl vlk domestikovaný. „Svědčí o tom to, že zuby vlků byly v čelisti umístěny cikcak, což je dáno tím, že se jim kvůli domestikaci zkrátila čelist,“ vysvětlil Martin Oliva z Moravského zemského muzea. „Říká se, že k určité domestikaci mělo dojít už u posledních neandrtálců, tedy před 40 tisíci lety. Pro to ale nemáme anatomické důkazy na kostrách nalezených vlků,“ doplnil. Podle něj je možné, že k ochočení vlků došlo dříve, ale vlk potom zase zdivočel.
Společné soužití znamenalo výhody pro všechny
„Vlci se zdržovali v blízkosti tábořišť lovců mamutů, protože tam bylo hodně zbytků jídla. Pro vlky to byla vhodná příležitost, měli z toho užitek. Lidé se je postupně snažili využít při lovu jako pomocníky a užitek ze společného soužití byl oboustranný,“ objasnil začátky domestikace vlků vědec Karel Valoch z Moravského zemského muzea. Všichni psi tak mají společný prapůvod v domestikovaném vlkovi.
