Praha - Mezi pražskými bezdomovci se v posledních týdnech objevilo větší množství těhotných žen. Jsou celkem tři, jedna už před časem porodila a dítě je momentálně v kojeneckém ústavu. Pracovníci centra sociálních služeb mluví o nárůstu případů. Běžně za celý rok řeší maximálně deset těhotných klientek. Polovina z nich se dítěte vzdá, ta druhá se rozhodne o něj postarat a dokáže se z ulice dostat. Takový příběh zažívá rodina Hladíkova. Jejich situace je o to složitější, že se jim narodila tělesně postižená dcera.
Je to již 12 let, kdy se tehdy třiadvacetiletá Jarmila nepohodla doma a chtěla zkusit nový život v Praze. Moc úspěšná nebyla - střídala ubytovny se životem na ulici. „S manželem jsem se seznámila v září 1999 na armádě spásy. Zjistili jsme, že máme společné koníčky a začali jsme se kamarádit,“ vzpomíná Hladíková.
Před třemi lety se oba objevili na lodi Hermes. Tam se ukázalo, že Jarmila je těhotná. Za pár týdnů ji záchranka musela odvést do porodnice. „Předčasně se narodila v jednatřicátém týdnu, takže byla dva měsíce v inkubátoru,“ konstatovala matka. Holčička se narodila s nevyvinutou kyčelní jamkou a lékaři mají podezření na dětskou mozkovou obrnu. Je krátce po operaci a na nožičkách musí mít ortézy.
Rodiče šli nejdřív do azylového domu a loni dostali sociální byt. „Věděla jsem, že nás bude potřebovat, že je nemocná, tak ji přeci nedám do ústavu. Raději se o ni budu starat,“ řekla Hladíková. Manžel byl během natáčení v práci, kde tráví hodně času, aby ženu a dítě uživil. Paní Jarmila si snaží přivydělat výrobou náramků. Manželé Hladíkovi věří, že svoji situaci budou dál zvládat a na ulici se už nikdy neocitnou.
Paní Jarmila má ještě jeden velký sen a lékaři jí dávají velké naděje. Jestli s dcerou bude pravidelně a důkladně cvičit, bude brzy nejen chodit, ale i běhat.
