Starostové mají problém s vynucenou reklamou

Karlovy Vary - Starostům menších obcí na Karlovarsku se nelíbí, že si kraj, ale i Evropská unie v rámci přidělování dotací vynucují reklamu za veřejné peníze. Podle starostů je to zbytečné plýtvání penězi, které se dají vynaložit přeci jen účelněji. Kraj ale tvrdí, že tato reklama je i určitým projevem zájmu kraje o věci obcí a také vděčnosti obcí vůči kraji.

Radní v Hroznětíně nechali opravit parkoviště a chodníky. Malá obec ze svého rozpočtu zaplatila více než dva miliony. Kraj přidal dvě stě padesát tisíc korun. Podle smlouvy teď ale musí Hroznětín dělat kraji reklamu. Zaplatit za reklamní ceduli více než deset tisíc korun ale starosta odmítá. „Za tyto peníze bychom mohli koupit například mládeži míče nebo podpořit jiné sportovní aktivity,“ namítá starosta Hroznětína Jaroslav Rovný.

Cedule s názvem kraje nebo Evropské unie zdobí kryty uzávěrů plynu a polní cesty i silnice. Regionální politik a vydavatel karlovarského časopisu dostal grant od Evropské unie. Její loga musel kvůli reklamě nalepit na každý předmět, který za peníze z grantu koupil. Aby nešvindloval, komise úředníků jednou za rok přijede na kontrolu a všechny předměty si vyfotí. „Každý rok přijede několik úředníků. To znamená, že jsou s tím spojené peníze, pro které bych viděl úplně jiné vynaložení,“ dodává vydavatel časopisu Petr Kulhánek.

Nahrávám video

Podle nabídek reklamních agentur Petr Kulhánek spočítal, že výroba informační cedule může stát i více než padesát tisíc korun. „Nejde jen o samotný obsah, ale drahá je samotná konstrukce té reklamy,“ tvrdí Petr Kulhánek.

Kraj však kritiku odmítá. Podle náměstka hejtmana by reklama měla být úměrná výši příspěvku. „Je to projev určité vděčnosti a závazku. Zároveň je to i upozornění na to, že skutečně existuje zájem kraje se tady na něčem podílet a že se také podílel,“ vysvětluje náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil.

Netradičně řeší problém radní na Božím Daru. Aby šetřili obecní peníze, dávají výrobu informačních cedulí už jako podmínku do výběrového řízení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 10 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 23 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.