Chlévové hnojivo, pěstování luskovin a jetelovin podporují vznik organických látek v půdě. Využívají je hlavně ekologičtí zemědělci. Podle ministerstva zemědělství právě oni pocítili dopad sucha i o několik týdnů později, než jejich kolegové využívající průmyslová hnojiva.
„Dneska se ke zvířatům vracíme. Idea je, že potřebujeme produkovat chlévský hnůj a kvůli tomu navyšujeme stav zvířat," začal vysvětlovat ekologický zemědělec Martin Hutař. Dříve přitom na ekologické farmě ve Velkých Hostěrádkách žádná zvířata nebyla.
Chlévský hnůj je ale jednou z možností, jak půdě dodat organickou hmotu a tady základem pro ekologické hospodaření s půdou. „Působí pozitivně na strukturu půdy. Pokud má totiž půda dostatek organické hmoty, tak lépe odolává suchu a dokáže pojmout mnohem více vody," pokračoval Hutař.
Ekologický zemědělec se o svá pole stará bez průmyslových hnojiv a pesticidů už osm let. Ke zpracování má letos 300 tun pšenice špaldy. Extrémní sucho se tak výrazně na jeho sklizni nepodepsalo. Právě díky dostatku organické hmoty.
Se zvířaty zmizely i krmné plodiny
„V ekologickém zemědělství je důležité střídání plodin. Po obilnině pak přijde na řadu zase třeba krmná plodina. Velký problém nastal, že se přestala chovat zvířata, a tím pádem se přestaly pěstovat krmné plodiny,“ upozornil Hutař, který má přes dvě stě kusů prasat a dvacet pět ovcí.
„Poslední dekády jsou charakteristické tím, že nám ubylo stavu hospodářských zvířat; skotu a prasat jsme zhruba na třetině toho, co v roce 1990,“ potvrdil děkan Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Pavel Ryant. Dodal, že oproti zmíněnému roku se pěstuje jen asi 40 procent krmných plodin.
Upozornil, že také rychle ubývá půdy, na které je možné sázet. „Zastavováním půdy nám každý den mizí v podstatě plocha o rozloze 25 fotbalových hřišť, a celá krajina potom dokáže udržet méně vody, než kdyby byla něčím osázena,“ uzavřel Ryant. Stájové hnojivo má i podle něj má dobrý vliv na to, jak je zem dobře živená.
