Brno – Nejvyšší správní soud zrušil s jednou výjimkou celé zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy celokrajskou verzi územního plánu s nejdůležitějšími stavbami. O zrušení zásad usilovalo třináct obcí a třináct jednotlivců. Nelíbilo se jim především trasování rychlostních komunikací R43 a R52 a dalších silnic, ale také způsob, jakým kraj zásady schvaloval. Soudkyně konečné rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že kraj dostatečně neposoudil celkový a společný vliv všech staveb na životní prostředí a veřejné zdraví v regionu. Kraj se chystá obrátit na Ústavní soud.
Soud zrušil jihomoravské zásady územního rozvoje
Soud rozhodl o zrušení zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje s výjimkou koridoru horkovodu z Dukovan na hranici kraje ke dni vyhlášení rozsudku. Kraj podle NSS nevěnoval dostatečnou pozornost například společnému dopadu staveb na okolí Troubska a Ostopovic na Brněnsku a Brna-Bosonohy. Soudu se nelíbilo ani konečné trasování rychlostní silnice R43, které nerespektovalo posudek EIA navrhující jako ekologicky nejšetrnější vést komunikaci více západně.
Podle Nejvyššího správního soudu bylo pro zrušení zásad územního rozvoje klíčové, že kraj neposoudil celkový vliv všech plánovaných dopravních staveb na životní prostředí. „Z tohoto důvodu nemůže obstát opatření jako celek,“ řekla o zrušených zásadách soudkyně Marie Žišková. Podle soudce Zdeňka Kühna není vyloučeno, že ani po posouzení kumulativního vlivu staveb na životní prostředí by koridory sporných silnic vypadaly stejně, ale kraj chyboval v tom, že řádné vyhodnocení neprovedl. „Právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak,“ uvedl soudce Zdeněk Kühn.
Podle advokáta nespokojených obcí Pavla Černého lze v kraji nadále stavět vše, co neodporuje územním plánům. Kraj podle něj nyní nemůže nutit obce, aby ve svých územních plánech vymezovaly plochy pro kontroverzní dopravní stavby. „Tyto stavby tak není možné ani povolit a následně realizovat,“ uvedl Černý. Podle vyjádření mluvčí ŘSD Niny Ledvinové zrušení zásad ovlivní přípravy silničních staveb jen částečně, například „v úpravě projektové dokumentace nebo dílčích úkonech v jednotlivých správních procesech“. Na většinu páteřních rychlostních silnic ale zatím stejně nejsou peníze.
Kraj se hrozí následků
Podle ředitele Ekologického právního servisu Pavla France, který zastupuje obce, které stížnost na krajský územní plán podaly, bylo možné takový závěr očekávat. „Je to dobrá zpráva pro občany. Za prvé je stále šance, že ušetříme 38 miliard korun, za druhé uchráníme velkou část lidí v Brně,“ uvedl Franc. Naopak podle předsedkyně krajské komise dopravy a územního plánování a bývalé radní Anny Procházkové jde o překvapivý verdikt, který způsobí velké potíže s dalším rozvojem regionu. Hrozí zablokování klíčových investic a staveb, přitom podle Procházkové není po zrušení ZÚR na co navazovat. „Nemáme staré zásady, tyto byly první. Máme stávající územní plány,“ řekla Anna Procházková.
Současný krajský radní zodpovědný za územní plánování David Macek už předem varoval, že kraj ztratí kontrolu nad svým územím. „Pokud se tyto zásady zruší, můžeme si dát k cedulím označujícím Jihomoravský kraj nápis 'Tady je developerovo',“ řekl Macek před začátkem jednání v úterý.
Kraj teď zřejmě bude muset celoregionální územní plán znovu sestavit a schválit. Možná postačí upravit ten zrušený, není ale vyloučeno, že celá příprava začne znovu. Podle Anny Procházkové však nelze říct nic konkrétního, dokud krajští úředníci rozsudek neprostudují. Situace se ale ještě může změnit. „Využijeme veškerých prostředků, které máme k dispozici, a budeme podávat ústavní stížnost,“ řekla Procházková.
GALERIE
videogallery_240710
Vadily hlavně rychlostní silnice
Mezi obcemi, které se ke stížnosti připojily, byla brněnská předměstí, například Modřice, Moravany, Nebovidy a Ostopovice, která se cítila ohrožena především trasováním tzv. silničních tangent, které měly spojit jednotlivé dálnice a rychlostní silnice vycházející z Brna. Nespokojené byly také příhraniční obce jako Bavory či Dolní Dunajovice kvůli plánované trase rychlostní silnice R52, která má umožnit spojení Brna s Vídní. Ke stížnosti se připojilo třináct obcí a třináct soukromých majitelů pozemků.
Důvody stížnosti na ZÚR:
- R43 (Brno – M. Třebová) – trasování přes Bystrc
- R52 (Brno – Mikulov, st. hr.) – trasování z Pohořelic na hranice
- R55 (Břeclav – Olomouc) – části trasy
- I/38 (Hatě, st. hr. – Grešlové Mýto – další kraj) – plán modernizace s obchvatem Znojma
- jihozápadní, jihovýchodní, jižní tangenta města Brna
Podle kritiků regionálního územního plánu udělal Jihomoravský kraj chybu především při projednávání a schvalování zásad územního rozvoje, kdy nevěnoval dostatečnou pozornost námitkám a připomínkám, které zasílali obce i jednotlivci. Alternativní návrhy, které kraji přišly, vedly silnice tak, aby se sídlům vyhnuly. Stanoviska, která sloužila jako podklad při tvorbě zásad rozvoje, údajně nevycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci. „Základní obrysy alternativní, ekonomicky úspornější, dopravně výhodnější a ekologicky příznivější silniční koncepce kraje jsou známy už dvanáct let, přesto je ale zarážející, že nebyla ani při této příležitosti objektivně posouzena,“ kritizoval už dříve zásady územního rozvoje předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Největší soudní zásah do územního plánování
Nejvyšší správní soud už v minulosti do zásad územního rozvoje zasahoval. Z dokumentů čtyř krajů postupně vyškrtl přísnou regulaci větrných elektráren, opakovaně zasáhl také do zásad územního rozvoje Prahy, například kvůli koridoru vysokorychlostní železnice, Pražskému okruhu nebo nové vzletové a přistávací dráze v Ruzyni. V roce 2009 soudci zrušili územní plán velkého územního celku Břeclavsko. Dosud se však nestalo, aby soud zneplatnil celé zásady rozvoje některého z krajů. Podle radního Davida Macka takové rozhodnutí NSS vůbec nepřísluší, sám se proto chce obrátit na Ústavní soud.