Sázava - Katolická církev požádá příští týden v restituci o navrácení Sázavského kláštera. Zpátky chce část kostela, fary a pozemek mezi nimi, celkem 2 700 metrů čtverečních. Nárok na část kláštera má ale i řád emauzských benediktinů – tomuto řádu sloužil klášter od svého založení. Benediktini požadují tři čtvrtiny fary a část zahrady. Pokud stát restituentům vyhoví, dělili by se v budoucnu o areál skoro tisícileté památky tři majitelé: katolíci a benediktini a stát.
Rozdělení klášterního objektu počítá s každým metrem. Pokud restituce úspěšně proběhne, projde návštěvník do kláštera nejprve územím státu, poté benediktinů a pak opět státu – to vše přitom na čtvercové chodbě kolem rajské zahrady v délce dvou desítek metrů.
Kuriozní rozparcelování křížové chodby má počátek v 18. století. Josef II. tehdy klášter zrušil a nový vlastník ho přebudoval na obytné sídlo. Chodbu rozdělil příčkami na dva byty a oddělil tak i jednotlivé místnosti v bytech. Část bytu ve 30. letech 20. století odkoupili benediktini a nyní si ji nárokují, zbytek chodby patří státu.
A podobně těsně se dělí i další části kláštera. Například budova fary má z části patřit katolíkům a benediktinům. Kastelánka Jaroslava Matoušová v této souvislosti zdůrazňuje nezbytnost úzké spolupráce majitelů. „Areál je stavebně-historicky a technicky jeden celek a veškeré zásadnější problémy je tedy nutné řešit komplexně a spolu,“ tvrdí kastelánka.
Katolická církev, největší z budoucí trojice vlastníků, slibuje začít s nezbytnými opravami hned po převzetí od státu. Konkrétně by se jednalo o výměnu střechy fary a podle měření statika by pak začaly opravy stěn. Karel Štícha, hlavní ekonom Arcibiskupství pražského, věří, že majetkové změny návštěvníci Sázavského kláštera nepocítí. „Se státem úspěšně spolupracujeme na opravě řady památek,“ říká. „V kostele chceme dál sloužit mše a také turistické prohlídky pravděpodobně nadále zůstanou pod patronátem Národního památkového ústavu,“ dodává.
Návštěvníci by podle Štíchy nové majetkové poměry neměli vůbec poznat, prohlídky mají v létě probíhat bez přerušení. Letos se nesou ve znamení oslav 1 150 let od příchodu Cyrila a Metoděje a 960. výročí od smrti sv. Prokopa, zakladatele kláštera. Součástí oslav bude například výstava křesťanských ikon současného českého ikonopisce Martina Damiana.
Budovu fary chce katolická církev opravit a využívat jako místo setkávání a k různým veřejným akcím farnosti. Doufá, že opravu by částečně mohlo zafinancovat návštěvnické vstupné. Podle Štíchy nehrozí, že by církev chtěla z kláštera odstěhovat umělecká díla. O tom, jak chtějí benediktini využívat svou část fary – dřívější probošství –, nechtějí právní zástupci řádu zatím mluvit.
Musíme to odvlhčit
Opravy památky váznou od jejího zkonfiskování komunistickým režimem. Stát do revoluce 1989 opečovával hlavní návštěvnickou trasu kláštera, ale ostatní budovy nechával chátrat. Církev sice směla kostel a faru užívat, ale ne opravovat. V roce 2002 se klášter v restituci dostal soukromé majitelce a o čtyři roky později ho odkoupil stát. Ten sice zavedl elektřinu do kostela a zajistil opravu vzácných fresek, ale už ne nezbytné stavební úpravy.
„Největší bolestí je vlhkost budov a s tím nutnost vyřešit odvodnění a odvlhčení,“ říká kastelánka Jaroslava Matoušová a pokračuje. „Na základě aktuálních průzkumů a navazujících přípravných prací byl zpracován projekt obnov pro zpřístupnění klášterních zahrad a celé hlavní klášterní budovy tak, aby to odpovídalo lépe zdejšímu geniu loci.“ V současné době jsou přístupné a udržované dvě zahrady, severní a rajská.
Sázavský klášter založil svatý Prokop roku 1032 jako benediktinský klášter. Zdejší mniši navazovali na tradici slovanské misie svatého Cyrila a Metoděje a sloužili bohoslužby ve slovanském jazyce. Klášter Sázava patřil benediktinskému řádu až do svého zrušení v roce 1785. Po založení Československé republiky se o navrácení části kláštera snažili emauzští benediktini, jejich plány ale zhatila 2. světová válka. Po ní se ujal kláštera benediktin Pater Metod Klement, významná postava náboženského a kulturního života první republiky a pečoval o něj do roku 1950, kdy části kláštera patřící benediktinům a církvi zabrali komunisté.
Sázavský klášter je jednou z nejvýznamnějších památek středních Čech. V sezoně ho navštíví až 3 000 turistů.
