Vladimír Lipina byl jedním z prvních lidí, kteří se před deseti lety napili jedovatého rumu s metanolem. Život mu lékaři zachránili, přišel ale o zrak. Ani dnes není zcela samostatný a denně mu pomáhá rodina. Sám si nezvládne uvařit ani nachystat léky. Jeho přáním je vrátit se zpět do rodného Havířova a žít samostatně.
Spoléhat se musí Vladimír Lipina na svůj hmat a sluch a také na pomoc příbuzných. „Je to strašné. Dají vám hůlku a mluvicí počítač, ale zrak nejde vykompenzovat,“ řekl.
O zrak přišel jednašedesátiletý muž před deseti lety, napil se rumu z havířovského stánku, když se probral v nemocnici, nic už neviděl. Dnes zvládá sám jen některé činnosti. Například uvařit kávu.
„Dodnes se mi pění krev. Už kvůli těm trestům, které dostali. Někde zemřeli i čtyři lidé a on dostal podmínku, to není přece žádná spravedlnost,“ poznamenal.
Byt v rodném Havířově hledá zatím marně
Z Havířova se do Orlové pan Lipina přestěhoval v březnu, chtěl být blíž dceři a její rodině. Na nové bydliště si ale nezvykl; v neznámém městě se cítí ještě méně samostatný, sám si ven netroufne. „Potřebuji mezi lidi, mezi kamarády. Neznám tady okolí, prakticky ani nevím, kde bydlím, jak je ten dům situovaný, netrefím ani k výtahu, ani k popelnici s odpadky,“ vysvětlil.
Vladimír Lipina tak chce zpátky do města, kde strávil celý život. Zatím neúspěšně hledá pronájem, na který by finančně dosáhl. Doufá, že hledání bytu bude rychlejší než soudní procesy v metanolové kauze. Hlavní viníci dostali tresty až po šesti letech.
