Pozoruje hvězdy, planety a má vlastní zahradu

České Budějovice – V době svého vzniku, za první republiky, byla jedinou veřejnou hvězdárnou postavenou na „zelené louce“. Během druhé světové války ji obsadila německá armáda a v polovině 50. let byla zestátněna. Do té doby fungovala na spolkovém a amatérském základě. Řeč je o českobudějovické hvězdárně, kterou vybudovala tamní Jihočeská astronomická společnost (JAS). Členové tohoto spolku stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných společností a darů.

Od roku 1957, kdy už byla hvězdárna pod správou okresního národního výboru, se budovala jako pobočka hvězdárny horská pozorovatelna na Kleti a v roce 1971 byla v Českých Budějovicích otevřena nová přístavba s planetáriem. K zajímavostem hvězdárny také patří její zahrada, která byla původně osazována jako botanická.

Hvězdárna objevila skoro tisícovku planetek a čtyři komety

Hvězdárna České Budějovice s pobočkou na vrcholu Kleť objevila za dobu své existence 997 planetek a čtyři komety. Českobudějovické planetárium a pobočku na Kleti každý rok navštíví až třicet tisíc lidí. „Větší zájem je o planetárium, kde pořádáme různé přednášky, besedy a multimediální pořady pro školáky i univerzitní studenty,“ řekla ředitelka Hvězdárny České Budějovice Jana Tichá.

Hvězdárna Kleť
Zdroj: ČT24/www.hvezdarnacb.cz

Mezi planetkami objevenými z observatoře na Kleti jsou například objekty se jménem slavného astronauta nebo literární postavy. Díky vědcům z této hvězdárny tak ve vesmíru putuje třeba planetka Ferdinandvaněk nebo Feustel. První dostala jméno po postavě z Havlovy hry Audience. Druhá zase připomíná amerického astronauta Andrewa Feustela, který byl loni členem posádky raketoplánu Endeavour a do vesmíru si vzal i plyšového Krtka. Feustel dokonce loni v srpnu českobudějovické planetárium navštívil.

Kleť je nejvýše položenou observatoří v Česku ve výšce 1 070 metrů nad mořem a má nejvíce jasných nocí, neboť se nachází nad inverzí. Na Kleti je například v provozu teleskop Klenot s metrovým průměrem zrcadla. Po Ondřejově je to druhý největší dalekohled v Česku a největší specializovaný dalekohled na planetky a komety v Evropě.

Hvězdné nebe a vesmír přitahují člověka od nepaměti. Své primitivní observatoře měli již starověké národy, masivní rozvoj hvězdáren nastal ale až v první polovině 20. století…

První významnou českou astronomickou observatoří byl zřejmě pražský letohrádek královny Anny (Belveder), odkud za vlády císaře Rudolfa II. pozorovali hvězdy Tycho de Brahe a Johannes Kepler.

Za ní se hned řadí Astronomická věž pražského Klementina, dostavěná v roce 1722, dodnes proslulá pravidelnou a nepřerušenou řadou měření teploty, atmosférického tlaku a množství dešťových srážek.

Úplně první lidovou hvězdárnu v Čechách ale zřídil už počátkem 20. století baron Arthur Kraus v Pardubicích.

Celkem v Česku nyní existují zhruba tři desítky hvězdáren s profesionálním obsazením. Ty známější jsou například v Českém Těšíně, Teplicích, Prostějově, Pardubicích, Rokycanech, Slaném, Třebíči, Vsetíně či ve Vlašimi.

K nejdůležitějším vědeckým pracovištím svého druhu v Evropě patří Astronomický ústav v Ondřejově, který se zabývá pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru.

Významnou observatoří je i hvězdárna na jihočeské Kleti, v Česku je nejvýše položená. Před časem byla modernizována a má po Ondřejově druhý největší dalekohled v Česku s metrovým průměrem zrcadla.

Pozorovat hvězdy však mohou děti i přímo ve školách, třeba na základních školách v Nymburce, Mladé Boleslavi či na gymnáziu v Chebu. Součástí Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě je Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Za hlášeným silným zemětřesením u Rokycan byla těžba v lomu

Čeští geologové vysvětlili, proč ve čtvrtek večer hlásily evropské seismologické služby zatím nejsilnější zemětřesení v dějinách Česka - aniž by se ale země otřásala. Přístroje chybně vyhodnotily odpal v lomu.
před 13 mminutami

Požár ve Zlíně policie prověřuje, má podezření na spáchání trestného činu

Rozsáhlý požár výškové budovy v centru Zlína policie prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Hrozí za něj pět let. Hasiči v noci na pátek požár lokalizovali a mají jej pod kontrolou. Zároveň snížili stupeň požárního poplachu z nejvyššího čtvrtého na třetí. Hasební práce pokračují, oheň dál doutná pod sutinami. Požářiště by hasiči chtěli předat majiteli v pondělí. Při požáru se nikdo nezranil, příčina zatím není známá, stejně jako výše způsobených škod. Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) vyzval obyvatele, aby až do pondělí nevětrali.
06:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Hořící budova ve Zlíně se částečně zřítila, má narušenou statiku. Škody budou vysoké

Ve Zlíně ráno vypukl požár ve skladu obuvi v devátém patře budovy číslo 34 v bývalém baťovském továrním areálu. Odpoledne se budova postupně na dvou místech zřítila, stát zůstávala zhruba polovina objektu s jedenácti nadzemními podlažími. Podle mluvčího hasičů má ale budova narušenou statiku. Požár, který podle hasičů ve čtvrtek uhašený nebude, si dle policie a záchranné služby nevyžádal žádné zranění. Materiální škody ale budou vysoké. Město doporučuje obyvatelům omezit větrání.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Stanice zaznamenaly v Česku slabý otřes, původně přístroje hlásily mnohem silnější

Seismické stanice v Česku ve čtvrtek zaznamenaly slabý otřes země. Původní informace, která pocházela z Německa a hovořila o síle 5,5 stupně, se nepotvrdila. Záchvěv byl nakonec mnohem slabší. Jeho sílu a přesnou lokaci vědci teprve přesným měřením vyhodnotí a určí, řekl ve čtvrtek večer ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Evropsko-středozemní seismologické centrum později informaci o síle zemětřesení upřesnilo na magnitudo 1,8.
před 17 hhodinami

VideoSečteno: Zlínský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Zlínskému kraji.
před 23 hhodinami

VideoDopravu v okolí dálnice D1 na Vysočině komplikují omezení

Dálnice D1 letos čelí rekordnímu provozu. Pro řidiče rostoucí intenzita dopravy znamená její zahuštění a často i kolony a čekání. Opravy navíc komplikují dopravu i v okolí dálnice. Třeba pro motoristy, kteří sjedou u Humpolce a vydají se směrem na Pelhřimov. Výrazné omezení mezi oběma městy dle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla potrvá nejdéle do poloviny srpna. Stavbaři pracují zatím na jedné polovině frekventované silnice. Za bezmála 35 milionů musí kompletně vyměnit povrch, totéž se bude týkat i dopravního značení. Někde navíc auta jezdí kyvadlově. Pruhy jsou úzké, a problémy tak mají hlavně kamiony. V opačném směru je situace podobná. Většina řidičů, kteří jedou z jihu Čech směrem k D1, musí počítat se zdržením. Omezení jsou navíc i na dalších místech ve směru z Vysočiny na jih Čech. Třeba u Pravíkova nebo u Kostelce.
včera v 07:00

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.