Po 16 letech se rodina domohla dekontaminace statku

Klatovy - Po téměř 16 letech se rodina Rychtaříkových z Klatov-Lubů dočkala dekontaminace ekologické zátěže v restituovaném objektu. Objekt vedle jejich rodinného domu získali Rychtaříkovi v restituci v únoru 1994. Dříve ale areál sloužil k uskladnění pesticidů, jejichž zbytky se zde dodnes zachovaly v omítkách a v podlaze. Po mnoha letech neúspěšného boje za sanaci nebezpečných látek nakonec rodina uspěla. Během dvou let specializovaná firma objekt a část dvora dekontaminuje. Většinu z potřebných 9,3 milionu korun zaplatí EU, řekl dnes novinářům majitel zamořeného objektu Václav Rychtařík.

„To by člověk musel v té době odsud utéct. Obrovské štěstí je, že tu ještě existují organizace, které mají zájem něco napravit,“ řekl pro ČT Rychtařík. Ačkoliv znečištění rodina nezavinila, nemohla se domoci jeho odstranění. Nepomohly žádosti na ministerstvech, u prezidenta ani ombudsmana. Nekonečné běhání po úřadech pomohl dovést ke zdárnému konci až v roce 2007 Plzeňský kraj, který nechal na popud tehdejšího radního Borise Kreuzberga zadat rizikovou analýzu nutnou pro přiznání dotace. Peníze z Operačního programu Životní prostředí získala rodina letos.

Rychtaříkovým pomáhala ekologická organizace Arnika. Za sedm let, kdy se v případu angažovala, nechala zpracovat několik rozborů. Zjistily stopy pesticidů nejen v objektu, ale i v rybách a v sedimentech nedalekého Drnového potoka, testovaly se i vajíčka slepic chovaných blízko objektu. Ekologové především oceňují, že pan Rychtařík budovu nezboural a kontaminovanou suť tajně neodvezl na obyčejnou skládku, jako to učinili jiní. „Jde o velice zodpovědné jednání vůči životnímu prostředí a vůči dalším lidem i následujícím generacím,“ pochválil Václava Rychtaříka Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.

2 minuty
Reportáž Karla Vovesného
Zdroj: ČT24

„V rámci přípravných prací jsme celý objekt utěsnili, aby se žádný prach nemohl šířit ven,“ popsal aktuální dění na statku zástupce firmy Dekonta Vojtěch Musil. Dekontaminace bude stát deset miliónů. Při dvouleté dekontaminaci se nejdřív vytěží do deseticentimetrové hloubky podlaha v zamořeném objektu a pět centimetrů silné omítky obsahující pesticidy. Materiálu bude kolem 100 tun a firma ho nechá zlikvidovat ve spalovně v Ostravě. „Bohužel to je zatím jediná možnost. Doufali jsme, že by bylo možné využít novou českou nespalovací technologii, ale ta se zatím nepoužívá,“ poznamenal Petrlík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 4 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 9 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 9 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 14 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...