Více než deset let se vedou jednání o záchraně věznice v Uherském Hradišti. Ta neblaze proslula v 50. letech jako jedna z nejdrsnějších expozitur Státní bezpečnosti. Od 60. let je komplex prázdný a chátrá. Změnit by se mohl v sídlo justice a dalších úřadů, rekonstrukce by ale přišla na stovky milionů korun. Konkrétní plány nepřinesla ani pondělní schůzka na téma budoucnosti věznice.
Vězně a dozorce z 50. let vystřídali v uherskohradišťské věznici po roce 1989 politici. Chátrající komplex navštívili polistopadoví prezidenti, téměř všichni ministři spravedlnosti a jejich ekonomičtí náměstci, starostové Uherského Hradiště nebo šéfové soudů. Odpověď na otázku, co bude s areálem dál, ale nenašli.
Jinak nedopadlo ani pondělní jednání, na které dorazil tamní senátor Ivo Valenta (nez.), starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), šéfové okresního a krajského soudu i ekonomický náměstek ministra spravedlnosti.
„Došlo jen k malému posunu. Nyní je jasné, že adaptace areálu bude stát mezi 200 až 350 miliony korun. Ve větší polovině by sídlil okresní soud a okresní státní zastupitelství. Po jednání také aktéři řekli, že by do hry mohly vstoupit i další státní instituce, které v Uherském Hradišti sídlí," shrnul výsledky jednání reportér ČT Josef Kvasnička.
„Podle mého odhadu by zde během osmi, nejpozději patnácti let mohlo být důstojné místo a zázemí pro výkon justice," doufá předseda Krajského soudu v Brně Milan Bořek.
„Padla myšlenka, že by v areálu mohl sídlit třeba i finanční úřad nebo památkový ústav, což jsou všechno instituce, které sídlí v Hradišti v nájemních prostorách. Existuje legitimní model, že by se mohly přesídlit do této budovy," dodal senátor Valenta.
Další jednání o osudu věznice je plánováno na 15. září. Kdy k rekonstrukci skutečně dojde, ale není vůbec jasné. Ministerstvo se netají tím, že přebudování areálu pro něj není krátkodobou ani střednědobou prioritou.
Muzeum připomene hrůzy totality
Jisté je to, že v části věznice v budoucnu vznikne muzeum totality, které bude připomínat osudy vězňů a nespravedlnosti 50. let. Uherskohradišťská expozitura StB byla proslulá svojí brutalitou. Vězni podstupovali mučení včetně týrání elektrickým proudem, desítky lidí za zdmi věznice zemřely.
V Uherském Hradišti působil po únoru 1948 také vyšetřovatel Alois Grebeníček, jenž byl stíhán pro podezření, že se jako zástupce velitele vyšetřovacího oddělení podílel na komunistických zločinech.
Za první republiky sloužila věznice k izolaci dělníků bojujících za lepší sociální podmínky. V dobách protektorátu zase využili káznici nacisté, kteří zde mučili české vlastence a protifašistické bojovníky. První popravy ale začaly až po druhé světové válce.
Prostory věznice se nárazově otvírají i pro veřejnost, zájem o prohlídku bývá obrovský. Naposledy loni v září si přišlo areál prohlédnout na osm tisíc lidí. Sdružení Memoria, které se snaží z káznice vybudovat památník obětí minulého režimu, spustilo na svých stránkách i virtuální prohlídku.
