Nekupujte reflexní vesty na tržnici, varují odborníci. Některé nejsou ve tmě vidět

Nahrávám video
Dvě reflexní vesty. Jedna je funkční, druhá ne
Zdroj: ČT24

Některé reflexní vesty, které se u nás běžně prodávají, nejsou ve tmě vidět. Zjistili to výzkumníci z brněnského VUT. Jedná se například o vesty koupené na tržnici. Ty sice mají štítek o atestech, přesto jsou nefunkční. Povinnost ve tmě odrazové prvky nosit mají chodci mimo obec už víc než rok.

Výzkumníci z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT testují reflexní vesty přímo v terénu. Používají k tomu speciální přístroj s fotoaparátem, kterým je možné vytvořit takzvanou jasovou mapu. Znázorňuje, nakolik je postava v noci kontrastní s ohledem na okolí. „To, co tady vidíte, je jasový analyzátor, který je postavený na digitální zrcadlovce, která je speciálně pro tento případ upravená, fotografii pak pomocí software analyzujeme,“ vysvětluje vedoucí laboratoře světelné techniky Jan Škoda.

Dva figuranti odešli do tmy, 80 metrů od auta. Na takovou dálku musejí být vidět, aby řidič v devadesátikilometrové rychlosti stihl na chodce zareagovat. Technik s přístrojem v autě je zaměřil, vyfotil a přístroj zanalyzoval. „Z té jasové mapy jde vidět, že vidět je tam jenom jedna vesta, druhá není vidět,“ popsal výsledek měření Jan Škoda.

Koupit levnou vestu je hazardování se životem

„Pár korun může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Kolega má na sobě vestu z tržnice a na tom záznamu nebyl vidět,“ řekl odborný pracovník Analýzy dopravních nehod Ústavu soudního inženýrství VUT Michal Belák. Kvalitní vesta přijde na zhruba dvě stě korun a řidiči ji mohou koupit například na benzince nebo v prodejně s autodoplňky. Těm je podle výzkumníků možné věřit. Reflexní prvky jsou na vestách při nočním osvětlení jasně vidět už na vzdálenost 300 metrů. U těch nejkvalitnějších i na kilometr daleko.

Ani štítek s atestem kvalitu vesty nezaručí

Na tržnici stojí vesta okolo padesáti korun. I taková většinou má na štítku potřebné atestace. To, že bude ve tmě vidět, ale i přes to není zaručené.

Právě to, že má vesta atestaci, při kontrole České obchodní inspekci stačí. Jestli v provozu skutečně dobře svítí, už nezjišťuje. Povinnost ve tmě odrazové prvky nosit mají chodci mimo obec už víc než rok. To, že nebyla vidět, stálo život i například chodkyni při loňské nehodě na Břeclavsku. Tmou šla jen v tmavém oblečení. Celkové statistiky, jestli lidé reflexní prvky opravdu nosí, ale policie neeviduje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
před 3 hhodinami

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
před 4 hhodinami

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
před 15 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

VideoZačala výluka na železnici mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm

Začala dvouměsíční výluka na trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm na Vsetínsku. Vlaky tam nepojedou kvůli opravě nebezpečné křižovatky v Zašové do 26. května. Po přestavbě by měla být silnice širší, na místě budou nové odbočovací a připojovací pruhy nebo semafory. Práce vyjdou na téměř dvě stě milionů korun, hotovo by mělo být na konci letošního roku.
11. 3. 2026

Na Hradecku je šesté ohnisko ptačí chřipky, nákaza zasáhla kachny v Zábědově

V okrese Hradec Králové je další ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže. Nákaza zasáhla chov kachen firmy Perena v Zábědově, který je součástí Nového Bydžova. V chovu je ve čtyřech halách třináct tisíc kachen a čeká je likvidace.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Hromadné hroby odhalily míru černé smrti v Čechách

Kutnohorská kostnice je místem, které budí zájem turistů i spisovatelů. Ale také vědců; v jejím okolí je totiž pohřbeno asi 40 tisíc lidí. Nová analýza jejich kostí prokázala, jak dramaticky zasáhla české země v půlce čtrnáctého století morová epidemie.
11. 3. 2026
Načítání...