Ostrava - Lidé ze Šumperska mají problém s chráněnými bobry u svých domů. Zvířata totiž ničí stromy a hrázemi, které si staví na potoce, ohrožují okolní stavby. Hlodavci se na sever kraje rozšířili z Litovelského Pomoraví. Lidé proti nim ale sami zasáhnout nesmějí.
Pokácené stromy, dřeviny hrozící pádem, ale i hráze z klacků, které zadržují obrovské množství vody, takové jsou důsledky řádění bobrů, se kterým se teď čím dál častěji setkávají i lidé ze severu kraje. Například na Bratrušovském potoce v Šumperku museli kvůli těmto hlodavcům zasahovat hasiči. Jejich hráz ucpala tok a voda tak ohrožovala přilehlou továrnu. „Bobří hráz a nánosy listí velmi zkomplikovaly situaci, jejímž výsledkem byl zaplavený areál,“ říká tiskový mluvčí HZS Olomouc Zdeněk Hošák.
Kvůli bobrům muselo vedení firmy i správci toku udělat několik opatření. V podniku jsou totiž stroje za desítky milionů. „V tom krizovém místě jsme udělali takový val, protože tudy vnikala do areálu voda,“ vysvětluje opatření zástupce šumperské firmy NEBO Petr Kuba.
Podle správců toku nejsou bobři v šumperském povodí výjimkou. Nejseverněji žijí na řece Brané, ale třeba i v toku řeky Desná. Důležité je, kde způsobují škody. „Pokud se bobři dostanou do luk, tak to nikomu nevadí, pokud proniknou do zastavěné části, tak jsou s nimi problémy,“ přiznává správce toku Povodí Moravy Dagbert Bukovský.
Bobří hráze lze rozebírat jen se souhlasem ochránců přírody. Například v Šumperku získali vodohospodáři výjimku a bariéru na Bratrušovském potoce mohou rozebrat, ale až na jaře. „Hráze se nemohou rozebírat teď v zimě, protože je bobr už zazimovaný a navíc je chráněný,“ upozorňuje tisková mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Bobři byli v Česku vyhubeni začátkem 18. století. Před dvaceti lety je ale uměle vysadili v Litovelském Pomoraví a odtud se šíří dál. Podle Povodí Moravy způsobí hlavně poškozováním hrází ročně škody za miliony, a to hlavně na Břeclavsku.
