Města v Moravskoslezském kraji se snaží zkrotit obchod s chudobou. Za poslední rok přibylo v kraji dalších devět takzvaných bezdoplatkových zón, tedy oblastí, ve kterých nově příchozí nájemníci nemají nárok na doplatek na bydlení. Podle některých odborníků ale opatření komplikuje například sociální začleňování.
Ubytovna Kosmos v Karviné původně sloužila horníkům, v posledních letech se tam ale podle města začalo obchodovat s chudobou a v okolí se zvýšila kriminalita. Karviná proto oblast vyhlásila za bezdoplatkovou. Objekt následně koupila a rozhodla se zbourat.
Podobný postup zvolilo už několik měst v kraji, jako první Bohumín na konci roku 2017. Celkem je teď v kraji vyhlášeno třicet pět takových zón. Tři z nich vznikly teprve nedávno v Ostravě-Jihu. Na území nejlidnatějšího ostravského obvodu se podobných ubytoven nachází celkem dvanáct. „V minulém volebním období jsme oslovili všechny ubytovny s tím, že jsme připraveni je vykoupit,“ řekl starosta Ostravy-Jih Martin Bednář (ANO).
Žádná z nich ale na nabídku obvodu nepřistoupila a stížnosti od občanů na chování lidí z těchto objektů přicházely dál. „Mnohdy přestupky nebo trestné činy ti obyvatelé nedělají na ubytovně, ale v jeho okolí. Moc lidí tady v okolí proto bydlet nechce. Upřímně řečeno vyhlašování bezdoplatkových zón není optimální cesta. Bohužel je to jediný zákonný způsob, jak můžeme na radnici ty věci regulovat,“ popsal Bednář.
To, že tento způsob funguje, potvrzují také ostravští strážníci, kteří tu zaznamenali méně výjezdů a protiprávních jednání. Opatření má ale i své odpůrce. „Někdo provozuje byznys s chudými lidmi, někdo zneužívá systém. Já zdůrazňuji, že jde o lidi, kteří nemají kde bydlet a často přijdou na ubytovny proto, že nemají jinou alternativu. Pokud by ta zóna byla vyhlášena na velmi malém území, může mít opodstatnění, ale jenom za předpokladu, že město má připraveno nějaké řešení pro ty lidi,“ poznamenal ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.
V Moravskoslezském kraji úřady v prvním pololetí roku 2020 vyplatily lidem na poplatcích zhruba 198 milionů korun. O rok dřív to ale bylo o dvanáct procent víc.
