Mnohaletá obnova františkánského kláštera v Kadani potrvá ještě tři roky a zdejší radnice chce během té doby dostat církevní areál na národní seznam kandidátů pro zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zda se skutečně stane českým reprezentantem, rozhodne ministerstvo kultury zřejmě ještě letos.
Kadaňský františkánský klášter začal růst v roce 1473 na místě gotické kaple. Areál tvořený konventem, kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků, altánem a zahradou chrání ohradní zdi a brány. Vzhledem k době svého vzniku představuje výjimečnou ukázku církevní architektury na přelomu středověku a novověku – unikátní je zejména díky použití sklípkových kleneb a výtvarné výzdobě spjaté s wittenberskou dílnou Lucase Cranacha staršího, mistra německé renesance.
Podle kadaňského rodáka a historika z Karlovy univerzity Petra Hlaváčka byl areál navíc důležitým centrem středoevropské či evropské diplomacie, zejména v 15. až 17. století se tam konala řada významných církevně-politických jednání. Mniši zde působili až do proticírkevního tažení komunistického režimu v roce 1950.
Následující čtyři dekády klášter chátral, v polovině devadesátých let si ho ale od litoměřického biskupství pronajala kadaňská radnice, areál byl znovu vysvěcen a začala jeho postupná rekonstrukce, která vyjde na víc než 150 milionů korun. Dosud se v klášteře stále konají bohoslužby, je dějištěm kulturních akcí a městské muzeum také návštěvníkům nabízí tři stálé prohlídkové okruhy.
Kadaň chce na seznam – UNESCO, nebo aspoň Evropy
Nyní se chce klášter dostat i na seznam světového kulturního dědictví, a to právě kvůli svému architektonickému rozkročení. „Klášter je výborně zachovalý. Gotická stavba, renesanční výmalba, barokní zařízení a drobné barokní úpravy. Když to všechno dáme dohromady, získáváme jedinečnou památku,“ vysvětluje Lukáš Gavenda z kadaňského městského muzea.
Ve městě nyní navíc věří, že k získání české nominace pro aspiraci na zapsání do klubu elitních památek pomůže objev pěti zachovalých dětských náhrobků z 16. století, které se podařilo najít v klášterním kostele. „Pokud se na seznam UNESCO nedostaneme, budeme volit jinou cestu, například na evropský seznam kulturního dědictví,“ dodává kadaňský starosta Jiří Kulhánek.
Kadaňský klášter přitom není zdaleka jedinou tuzemskou památkou, která o zápis usiluje. Lidovecký ministr kultury Daniel Herman spolu se svým stranickým kolegou a šéfem zemědělství Marianem Jurečkou mají zájem na tom, aby se seznam UNESCO rozšířil o kladrubský hřebčín, už deset let o totéž usiluje i Žatec, který chce uspět se svou chmelařskou tradicí, osm let pak neúspěšně čekají také západočeské lázně – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.
- Současných aspirantů na seznam památek UNESCO má Česká republika devatenáct.
- Nejčastěji se kromě lázní mluví o dalších společných nominacích více států – krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem.
- Se zveřejněním na seznamu UNESCO je spojen především větší turismus, na památky s nejvyšší ochranou lze ale v Česku také získat státní dotace.
- Nominační dokumentaci mají rozpracovanou i třeboňské rybníky, vysílač a hotel na Ještědu, pevnost Terezín.
- Dále pak rozšířené historické jádro Prahy, zejména Plečnikův kostel na Vinohradech, Müllerova vila, klášter Břevnov a letohrádek Hvězda.
