Chov kladrubských koní se přibližuje k zápisu na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Lidovečtí ministři zemědělství a kultury Marian Jurečka a Daniel Herman podepsali dohodu o vzniku rady, která má o zařazení Národního hřebčína Kladruby na elitní seznam usilovat. Přihlášku by měly Kladruby podat příští rok.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.
V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci. A ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí v kladrubácích stejný potenciál turistické obliby, jaké se dnes těší Český Krumlov.
Spolu se svým stranickým kolegou Danielem Hermanem proto podepsal dohodu o vzniku devítičlenné rady, která má přechod kladrubského hřebčína k památkám UNESCO koordinovat.
Předsedou rady se stane první náměstek pardubického hejtmana Roman Línek, mezi členy je například místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, státní tajemník ministerstva kultury Zdeněk Novák nebo Jurečkův ekonomický náměstek Zdeněk Adamec.
Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.
Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.
Po bok lipicánů
Vznikem této rady Česko podle obou ministrů zahájilo finální krok, kterým se bude zařazení mezi památky světové ochrany závazně ucházet. „Vstupujeme do finální fáze, která povede k tomu, že se v několika příštích letech dostane celý areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem na seznam UNESCO,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka. Přihlášku má hřebčín podat příští rok, několik dalších let pak bude podle předpokladů trvat, než k možnému zařazení do seznamu dojde.
Starokladrubáci by se tak ocitli ve společnosti vídeňských lipicánů, jejichž chov nedaleko Terstu založil Rudolf II. jen rok po hřebčíně u Pardubic. Elegance bílých teplokrevníků a Španělská jezdecká škola ve Vídni vstoupily na seznam kulturního dědictví loni v prosinci a generální ředitelka školy Elisabeth Gürtlerová k ocenění tehdy uvedla: „Španělská jezdecká škola je součást identity Vídeňanů a reprezentuje tradici země již od dob rakouské monarchie.“
Zatímco v případě Vídně si ale UNESCO cení především jezdeckou a výcvikovou tradici a lipicány zařadila mezi nehmotná dědictví (v tuzemsku je ekvivalentem například Jízda králů), Česko chce na světový seznam dostat hřebčín nejen díky chovu, ale také jako kulturně-krajinný komplex. „Kulturní krajina a celé architektonické dědictví spojené s kladrubským hřebčínem tvoří unikátní moment, který bude obohacením seznamu světového dědictví,“ uvedl Herman.
Obnovený areál
Praha chce UNESCO přesvědčit i obnovou celého areálu, který procházel rekonstrukcí v uplynulých dvou letech, a opravit se během ní podařilo většinu zdejších objektů, včetně šestnácti národních kulturních památek.
Kromě hlavního stájového areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov prošel obnovou i zámek, který se veřejnosti otevřel letos v dubnu, kostel svatého Václava a Leopolda, kočárovna, postrojovna, kaple Povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a bývalá vodárenská věž.
Opravy hřebčína stály i s novými expozicemi 350 milionů korun, a o padesát milionů tak překročily stoprocentní evropskou dotaci. „Víme, že do areálu ještě budeme muset jako ministerstvo investovat, ale hlavní investice a rekonstrukce už byla provedena,“ prohlásil Jurečka.
Ve své péči má Národní hřebčín i část kulturní památky zámek Slatiňany a kulturní památku lovecké stáje Heřmanův Městec. Hřebčín také obhospodařuje zhruba 640 hektarů zemědělské půdy, převážně louky a pastviny, a přes 500 hektarů lesa.
Kladruby ovšem nejsou jedinou českou památkou, která usiluje o rozšíření tuzemského seznamu; punc UNESCO chtějí díky stavbám Dušana Jurkoviče získat také moravské Luhačovice, Žatec pro změnu usiluje o světové ocenění své chmelařské tradice – a o zápis stojí i západočeský lázeňský trojúhelník.
