Kladrubský hřebčín kluše ke značce UNESCO

Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.

V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci. A ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) vidí v kladrubácích stejný potenciál turistické obliby, jaké se dnes těší Český Krumlov.

Spolu se svým stranickým kolegou Danielem Hermanem proto podepsal dohodu o vzniku devítičlenné rady, která má přechod kladrubského hřebčína k památkám UNESCO koordinovat. 

Předsedou rady se stane první náměstek pardubického hejtmana Roman Línek, mezi členy je například místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, státní tajemník ministerstva kultury Zdeněk Novák nebo Jurečkův ekonomický náměstek Zdeněk Adamec.

Po bok lipicánů

Vznikem této rady Česko podle obou ministrů zahájilo finální krok, kterým se bude zařazení mezi památky světové ochrany závazně ucházet. „Vstupujeme do finální fáze, která povede k tomu, že se v několika příštích letech dostane celý areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem na seznam UNESCO,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka. Přihlášku má hřebčín podat příští rok, několik dalších let pak bude podle předpokladů trvat, než k možnému zařazení do seznamu dojde.

Starokladrubáci by se tak ocitli ve společnosti vídeňských lipicánů, jejichž chov nedaleko Terstu založil Rudolf II. jen rok po hřebčíně u Pardubic. Elegance bílých teplokrevníků a Španělská jezdecká škola ve Vídni vstoupily na seznam kulturního dědictví loni v prosinci a generální ředitelka školy Elisabeth Gürtlerová k ocenění tehdy uvedla: „Španělská jezdecká škola je součást identity Vídeňanů a reprezentuje tradici země již od dob rakouské monarchie.“

Zatímco v případě Vídně si ale UNESCO cení především jezdeckou a výcvikovou tradici a lipicány zařadila mezi nehmotná dědictví (v tuzemsku je ekvivalentem například Jízda králů), Česko chce na světový seznam dostat hřebčín nejen díky chovu, ale také jako kulturně-krajinný komplex. „Kulturní krajina a celé architektonické dědictví spojené s kladrubským hřebčínem tvoří unikátní moment, který bude obohacením seznamu světového dědictví,“ uvedl Herman.