Žatec chce dostat chmelařské památky na seznam UNESCO. O zápis usiluje i lázeňský trojúhelník

O zápis na seznam světového dědictví usiluje Žatec už deset let. Dostat na něj chce dvě území – centrum města a Pražské Předměstí. „Na Pražském Předměstí se na kilometru čtverečním nachází až stovky chmelařských objektů, což se neopakuje jinde na světě,“ říká místostarosta Žatce Jaroslav Špička (Volba pro město).

„Za námi je chmelařský sklad a hned vedle stojí známkovna chmele, kde se od roku 1920 certifikuje chmel,“ představuje dva zajímavé objekty architekt Žatce Jiří Vaníček. Skladů chmele z přelomu 19. a 20. století je ve městě čtyřicet, největším je pětipatrový sklad bratří Christů. Žatec je chce na seznam UNESCO všechny.

Vedle domů chmelařů a skladů jsou tu také balírny nebo sušárny chmele. „Jejich hodnota spočívá i v tom, že jsou začleněné do městské zástavby, staly se součástí města,“ vysvětluje architekt Vaníček.

Část budov město nechalo opravit v letech 2007 až 2011. Třeba z bývalého skladu chmele je dnes chmelařské muzeum.

Ročně do Žatce přijede asi 20 tisíc turistů. Po zapsání na seznam UNESCO ale město věří, že jich přijede i třikrát tolik. Doufá i v nadnárodní peníze, které by pomohly se záchranou chmelařských objektů, uvádí místostarosta Špička.

Nominační dokumentaci Žatce, která bude mít podobu knihy, by ministr kultury mohl podepsat koncem ledna. Do centra světového dědictví v Paříži ji pak Česká republika musí doručit do 1. února. 

Na seznam chtějí i lázeňská města

Žatec je mezi kandidáty nováčkem, o zápis na seznam UNESCO už ale osm let usilují západočeské lázně – Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Takzvaný lázeňský trojúhelník nakonec podal hromadnou přihlášku spolu s lázněmi dalších šesti evropských měst. A právě Česko vystupuje jako garant této společné nominace.

Podle odborníků jde o unikátní a zároveň velké území, které není nikde jinde v Evropě. „Lázeňské prostředí tvoří nejenom lázeňská architektura, ale i okolní krajina,“ popisuje Lubomír Zeman, stavební historik z Národního památkového ústavu Loket.

České lázně navrhlo k zápisu na seznam UNESCO ministerstvo kultury před osmi lety. Později se přidala i další evropská města. Například belgické Spa, francouzské Vichy nebo německý Baden-Baden. Samotná přihláška byla ale podána až v roce 2015.

„V současnosti se zpracovává kompletní velká nominační dokumentace za všechna města, aby mohla být podána na začátku roku 2018,“ upřesňuje primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (KOA). Každé město musela ohodnotit komise z pařížského Centra pro světové dědictví. To trvalo několik let a ne všichna prošla. Vypadla některá německá města, ale také tuzemské Luhačovice, dodává Kulhánek.

Karlovy Vary jsou za všechny lídrem nominačního procesu. Pracovní skupina, která připravuje potřebné materiály, zasedá každé dva měsíce.

Města teď musí svá lázeňská území chránit. Právě v Karlových Varech to dřív byl problém. Během rekonstrukce některých historických domů z nich často zůstávaly jen obvodové zdi. K tomu už podle primátora nedochází, a nominaci tak nic neohrožuje.