Brno–Berlín. Od dubna přepraví cestující z brněnského letiště nová linka

Linku z Brna na berlínské letiště Schönefeld bude od dubna 2019 provozovat společnost Ryanair. Cestující budou linku využívat dvakrát týdně a zatím pouze v letním letovém řádu. Po letech útlumu brněnského letiště se tak jeho možnosti znovu rozšiřují. Dopravce nabízí dlouhodobě linku na letiště Londýn Stansted a od konce října také do italského Bergama, jiný dopravce zajišťuje linku do Mnichova.

Berlínské letiště Schönefeld nabízí desítky letů denně převážně do evropských destinací. Cesta z Brna tam bude trvat hodinu a deset minut. Dopravce zatím zpáteční letenky nabízí za cenu mezi 600 a 1000 korunami.

„Počet pravidelných linek z Brna roste díky intenzivní komunikaci a práci našeho týmu, brněnského letiště a díky spolupráci s Ryanairem. V rozšiřování nabídek pravidelných linek budeme pokračovat,“ uvedl hejtman Bohumil Šimek (ANO).

Podle předsedy představenstva Letiště Brno Milana Kratiny se očekává, že linka bude létat s vysokou obsazeností, jakou se vyznačuje linka do Londýna a během prvních letů i linka do Bergama.

„O létání z Brna a do Brna je evidentně velký zájem, což nám dává dobrou pozici pro jednání o možném otevření případných dalších tras,“ řekl Kratina.

Letiště se kraj snaží několik let oživit

Brněnské letiště každoročně odbaví mezi 400 a 500 tisíci cestujících, v posledních letech tvořili více než polovinu cestující z charterových letů a téměř polovina cestujících je odbavená během července a srpna. O větší počet pravidelných linek usiluje kraj již několik let, avšak až do letoška dopravci pravidelné linky spíše opouštěli.

Dříve se z Brna létalo například na londýnské letiště Luton, do Eindhovenu či do Moskvy. Velkou konkurencí je Brnu kromě letiště v Praze a Vídni také letiště v Bratislavě, které spustilo masivní marketingovou kampaň právě i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 1 hhodinou

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
10:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
včera v 16:21

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánovčera v 15:42

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026
Načítání...