V jihočeskému Táboře ztrpčují život mohutné a hlučné kolonie havranů. Nejenže po procházce parkem leckdo končí potřísněn jejich trusem, na základní škole na Pražském sídlišti se žáci ani učitelé kvůli ptákům nedokáží soustředit. Radnice nyní zkouší, zda by krákání opeřenců nezastavily ultrazvukové rušičky. Veškeré pokusy o umlčení ptáků totiž dosud skončily vítězstvím havranů.
„Dneska si můžeme otevřít okno. Havrani tolik nekřičí, takže se snad uslyšíme,“ zahajuje výuku učitelka Základní školy Zborovská v Táboře Magdaléna Kolářová. Právě její žáky ruší krákající kolonie havranů, která obývá sídliště.
„Sedají si na strom před třídou a my se tedy vůbec neslyšíme. Já neslyším děti, ony neslyší mě,“ stěžuje si učitelka na opeřence a dítka jí dávají za pravdu. „Jsou strašně hluční a nepříjemní, když píšeme třeba písemku,“ svěřil se jeden ze studentů. „Nemůžu se soustředit,“ přisadila si jeho spolužačka.
V Táboře si havrani vystavěli asi dvě stovky hnízd, což nelibě nesou nejen kantoři a žáci na základní škole, ale třeba i procházející v Husově parku. Ne všichni totiž dojdou čistí. V Táboře proto letos počet havraních bydel snížili.
„Zhruba padesát jsme jich shodili, havrani si to ale poměrně rychle dostaví,“ podělil se o svá ornitologická pozorování vedoucí táborského odboru životního prostředí Jan Fišer. Nyní úředníci zkoušejí nasadit větší počet ultrazvukových rušiček. „Na více lokalitách, abychom zjistili, jaký je účinek,“ vysvětlil Fišer.
Ani hubení nemá valný účinek
Zabíjení ptáků není za běžných okolností možné, protože havrani jsou ze zákona chránění. Aby se povolila likvidace, muselo by se prokázat, že na člověka přenášejí nemoci. „Dostali jsme vyjádření, že žádné přenosy nebyly zaznamenány,“ tlumočil rozhodnutí Fišer.
Táborská nemocnice dostala povolení zničit kolonii havranů kvůli bezpečnosti leteckého provozu záchranných vrtulníků a k zajištění většího komfortu pacientů. I razantní řešení má ale jen lokální účinek. „Spíše to vede k tomu, že havrani se rozšiřují do nových lokalit,“ konstatoval Fišer.
