Krkavci jsou schopní rozpoznat poctivé a nepoctivé jednání, uvádí nová studie. A dokonce jsou schopní zapamatovat si osoby, které se vůči nim chovají nepoctivě. Vědci to popsali v časopise Animal Behavior.
Přišlo se na to v průběhu výzkumu reciprocity. Vědci nabízeli ptákům něco s malou hodnotou, což pak mohli vyměnit s jiným člověkem za něco vysoce kvalitního. Nekvalitní předmět v experimentu zastupoval kus tvrdého chleba, kvalitním objektem byl kvalitní sýr.
Jenže pokus měl háček: někteří lidé krkavce podvedli: místo, aby jim dali recipročně sýr, jen si vzali chleba a pak jim odmítli dát protiváhu. Místo toho přímo před krkavcem sýr rovnou snědli.
Vědci očekávali, že reakce krkavců budou dramatické – tito ptáci jsou totiž výjimečně inteligentní. Krkavci tyto předpoklady potvrdili; když je někdo podvedl, okamžitě mu přestali věřit a na jeho nabídky už nereagovali.
Když vědci stejný experiment zopakovali o měsíc později, dokázala si většina krkavců lidského podvodníka stále ještě udržet v paměti a i po tak dlouhé době mu nevěřili. Vypadalo to tak, že odmítali vzít si od něj nabízený kousek sýra. Neodradilo je to však od všech transakcí: s ostatními lidmi, kteří je předtím nepodrazili, nadále obchodovali stejně jako předtím.
Limity ptačí inteligence
Krakavcovití (vrány, havrani, krkavci, kavky a další) jsou zřejmě nejinteligentnějšími zástupci celé ptačí říše – mají také vůči tělu největší mozky ze všech ptáků. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u savců, především vyšších primátů, případně u vyder mořských. Navíc dokáží své akce a použití nástrojů plánovat na několik kroků dopředu, a to hned, bez nutnosti použít metodu pokusu a omylu.
Vrány zase využívají při péči o své peří mravence: nejprve je úmyslně vyprovokují tím, že jim rozhrabou mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci si zalezou mezi pera, kde pak útočí na ptačí parazity.
