Krkavcovití ptáci stále více prokazují, jak výjimečná je jejich inteligence. V experimentu předvedli svou skvělou paměť.
Krkavci se nenechají podvést dvakrát. Experiment ukázal jejich výjimečnou inteligenci
Krkavci jsou schopní rozpoznat poctivé a nepoctivé jednání, uvádí nová studie. A dokonce jsou schopní zapamatovat si osoby, které se vůči nim chovají nepoctivě. Vědci to popsali v časopise Animal Behavior.
Přišlo se na to v průběhu výzkumu reciprocity. Vědci nabízeli ptákům něco s malou hodnotou, což pak mohli vyměnit s jiným člověkem za něco vysoce kvalitního. Nekvalitní předmět v experimentu zastupoval kus tvrdého chleba, kvalitním objektem byl kvalitní sýr.
Jenže pokus měl háček: někteří lidé krkavce podvedli: místo, aby jim dali recipročně sýr, jen si vzali chleba a pak jim odmítli dát protiváhu. Místo toho přímo před krkavcem sýr rovnou snědli.
Vědci očekávali, že reakce krkavců budou dramatické – tito ptáci jsou totiž výjimečně inteligentní. Krkavci tyto předpoklady potvrdili; když je někdo podvedl, okamžitě mu přestali věřit a na jeho nabídky už nereagovali.
Když vědci stejný experiment zopakovali o měsíc později, dokázala si většina krkavců lidského podvodníka stále ještě udržet v paměti a i po tak dlouhé době mu nevěřili. Vypadalo to tak, že odmítali vzít si od něj nabízený kousek sýra. Neodradilo je to však od všech transakcí: s ostatními lidmi, kteří je předtím nepodrazili, nadále obchodovali stejně jako předtím.
Limity ptačí inteligence
Biologové také experimentu nechali přihlížet další skupinu krkavců, kteří se do něj zpočátku vůbec nezapojili. Jen museli sledovat, jak jsou ostatní ptáci podváděni. Ukázalo se, že se to na nich nijak nepodepsalo – klidně obchodovali i s lidmi, kteří ostatní krkavce dlouhodobě podváděli. Zdá se, že krkavci chápou narušení reciprocity jen v případě, že se týká pouze jich samotných; u ostatních je jim to lhostejné, nevěnují tomu pozornost a nedokáží se z takových situací poučit.
Krakavcovití (vrány, havrani, krkavci, kavky a další) jsou zřejmě nejinteligentnějšími zástupci celé ptačí říše – mají také vůči tělu největší mozky ze všech ptáků. Například novokaledonská vrána (Corvus moneduloides) dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve předpokládalo pouze u savců, především vyšších primátů, případně u vyder mořských. Navíc dokáží své akce a použití nástrojů plánovat na několik kroků dopředu, a to hned, bez nutnosti použít metodu pokusu a omylu.
Vrány zase využívají při péči o své peří mravence: nejprve je úmyslně vyprovokují tím, že jim rozhrabou mraveniště a přikryjí ho křídly. Mravenci si zalezou mezi pera, kde pak útočí na ptačí parazity.