Tunelový komplex Blanka oslaví v úterý dva roky od zahájení provozu. Již nyní dostal dárek. Přesněji řečeno, dostali ho pražští řidiči, kteří mnohou po mnoha odkladech využívat poslední stavbu, která v rámci Blanky vznikala – podzemní garáže pod Letnou. Blanka, kterou jezdí stále více aut, může také začít vyhlížet sourozence. Další část Městského okruhu je tématem sporu v pražské koalici. Rada na jedné straně schválila přípravu tendru na projektanta. Na druhé straně ale čeká na výsledek studie, která srovnává již schválenou trasu východní části okruhu s alternativou - tu prosazuje koaliční Trojkoalice.
Garáže jako dárek k narozeninám. Blanka je po dvou letech úplně hotová
Události: Podzemní garáže pod Letnou jsou otevřené (zdroj: ČT24)
Blanka dosud nebyla tak docela hotová. Součástí projektu totiž byly vedle tunelového komplexu, nového Trojského mostu a úprav pozemních komunikací také podzemní garáže, které na své otevření dosud čekaly.
Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) hovořil v souvislosti s nimi o „podzemním hororu“. Problémy byly nejprve se vzduchotechnikou, později s výběrem provozovatele. Nakonec je bude spravovat firma OK Služby Praha, která za pronájem zaplatí ročně 7,5 milionu korun bez DPH.
Jak při pátečním slavnostním otevření garáží připomněl místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (Zelení), původně měly být v provozu dříve než sousední tunely. Nakonec se otevírají s dvouletým zpožděním oproti zbytku Blanky, který přitom sám měl oproti původním plánům zpoždění čtyřleté.
Řidiči budou moci do garáží vjíždět od soboty. K dispozici bude 835 parkovacích míst. Z nich 315 – tj. celé jedno patro – je určeno pro dlouhodobé parkování občanů Prahy 7, a to za 800 korun měsíčně. Ostatní místa poslouží jako volně přístupné veřejné parkoviště, za hodinu řidiči zaplatí 25 korun, za měsíc 1800 korun.
„Když už jsou to podzemní garáže, jsou i u tunelového komplexu Blanka. Ten, kdo přijede, může rovnou najet do garáží, potom zase z garáží odjede a nemusí vůbec jezdit po povrchových komunikacích,“ poznamenal Petr Dolínek při slavnostním otevření.
Jak ale podotkl starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL), jsou garáže jen drobným příspěvkem ke zlepšení podmínek k parkování v městské části. Tři stovky míst určených pro její obyvatele představují pouhou desetinu počtu, kterého se v ulicích nedostává. „V současné době je převis parkování 3 tisíce vozů,“ vyčíslil.
Garáž pod Letnou
Cena garáží je zahrnuta v celkové sumě, kterou město zaplatilo za Blanku jako celek. Šlo o 43 miliard. To byla částka dvojnásobná oproti té, o níž se v době, kdy vše začínalo, zmiňoval tehdejší primátor Pavel Bém (ODS).
Později vyšlo najevo, že 21 miliard nikdy neměla být konečná cena, částka figuruje pouze ve smlouvě na stavební část díla. Společnost White & Case ve svém auditu z roku 2011 hovořila o celkové ceně včetně technologické části, služeb správce stavby, projektu, geologických průzkumů či rozpočtové rezervy 29 miliard korun. Po valorizaci se potom cena vyšplhala na 31,4 miliardy korun.
K tomu pak ještě město připlatilo za vícepráce, mimo jiné za stavební úpravy městských částí. Někdejší radní pro dopravu Jiří Nouza (TOP 09) se nechal slyšet, že v rámci nákladů za Blanku „byla opravena půlka Prahy 6 a půlka Prahy 7“. Konečnou položkou v rámci všech prací kolem tunelového komplexu bylo pět miliard za napojení nového tunelu na navazující Strahovský tunel.
Garáže jako dárek k výročí
Garáže jsou doslova dárkem k narozeninám. V úterý uplynou dva roky od chvíle, kdy se po krátké slavnosti ozval z hlubin pod Letnou řev automobilového motoru a vyřítil se stařičký fiat, který se tak stal prvním autem, které vyjelo z tunelového komplexu Blanka. Stalo se tak osm let po zahájení prvních prací a čtyři roky poté, co měl být tunel podle původních slibů a plánů hotový.
I když bylo otevření Blanky hořkosladké, řidiči dlouho neváhali a ve velkém vyrazili do podzemí. Již letos na jaře překročil jejich počet 50 milionů. Jak vyplývá z měření, každý den projíždí trojicí propojených tunelových úseků až 90 tisíc aut.
Zejména letenská část Blanky (tj. Dejvický tunel) tak patří k dopravně nejzatíženějším místům v celé Praze. Více aut jezdí už jen na Barrandovském mostě, Jižní spojce a v Brněnské ulici.
obrázek
Letos aut v Blance ještě přibylo. Loni byl Dejvický tunel nejzatíženější v září, kdy jím průměrně jezdilo 92 400 aut denně, po zbytek roku byl denní průměr pod 90 tisíci. Letos však „devadesátka“ padla hned dvakrát – v květnu a červnu, kdy již dosáhla průměrná denní intenzita 92 700 aut. Tradičně největší nápor přitom přichází až po prázdninách, lze tedy očekávat ještě vyšší hodnoty.
Kudy dál? Blanka II má požehnání politiků, ale ne jistotu
Tunelový komplex Blanka je součástí Městského okruhu, tedy vnitřního silničního okruhu, který by měl doplňovat vnější dálniční Pražský okruh. Městský okruh je zatím hotový zhruba z poloviny. Kromě Blanky jsou jeho součástí Strahovský tunel, Mrázovka, Dobříšská ulice, Zlíchovský tunel, Barrandovský most a Jižní spojka.
Jak by měla vypadat východní část vnitřního okruhu, se v současnosti přou politici. Pražská rada sice počátkem týdne schválila přípravu zakázky, na jejímž základě by začaly projekční práce pro trasu okruhu, která je zanesena v územním plánu, ale je zde jeden háček: radní také zadali studii, která má prověřit alternativní trasování Městského okruhu.
obrázek
Náměstek Dolínek (ČSSD) zdůraznil, že přípravu tendru na dostavbu vnitřního okruhu schválila rada „koaličně, tedy s podporou všech stran“. Cesta k jeho schválení ale nebyla snadná. Dolínek návrh předložil již na předcházející schůzi a neuspěl, Trojkoalice byla proti. V minulosti totiž prosadila studii, která by posoudila, zda by nebylo lepší vést okruh po odlišné trase.
Náměstek Dolínek však ujistil, že příprava zakázky neznamená, že je trasa už napevno stanovena. „Kdyby došlo k jinému dopravnímu řešení, může město od smlouvy odstoupit,“ uvedl.
Trasa, kterou z koaličních stan preferují ČSSD i ANO, má platný posudek vlivu na životní prostředí (EIA). První její část vede z Pelc-Tyrolky na Balabenku s tím, že buď vznikne tunel pod Bílou skálou, nebo bude silnice v úseku nynější Povltavské patrová. Dále pokračuje ve směru Čuprovy a Spojovací ulice, částečně zahloubená ovšem bude již od libeňského nádraží. Poslední a nejdelší tunel by vedl až k malešickému nádraží, kde pak vznikne napojení na Jižní spojku.
Výhrady Trojkoalice se týkají zejména ceny původního návrhu – dostavba okruhu by přišla na 40 miliard korun – stavbu navíc považují za předimenzovanou. Chtějí proto v co největší míře využít již existující komunikace, které by se již nerozšiřovaly, zejména jde o Povltavskou a Spojovací. Vznikl by tedy pouze jeden kratší tunel do Malešic a napojení na Jižní spojku.
Původní verze trasy s více tunely již je i v územním plánu. Zastupitelstvo ale ve čtvrtek schválilo jeho změnu. „Na základě procesu posuzování vlivu na životní prostředí vyplynula doporučení, jak změnit trasování okruhu,“ uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice). Změna územního plánu potrvá dva až tři roky, bez ní nelze začít stavět.
Jak upozornil opoziční zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti), pokud by se východní část okruhu – známá jako Vlasta nebo též Blanka II – stavěla podle aktualizovaného územního plánu, znamenalo by to především prodloužení jednoho z tunelů o dva kilometry. Jak by to ovlivnilo odhadovanou cenu 40 miliard korun, vedení města neobjasnilo.