V Evropě kvůli znečištění ročně předčasně zemře až 1,5 milionu lidí. Na 600 odborníků se od úterka snaží na ministerské konferenci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ostravě najít návody na to, jak tento fakt zmírnit. Česká republika bude na konferenci prezentovat například projekt takzvaných kotlíkových dotací.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a dalších účastníků konference má akce definovat priority pro životní prostředí a zdraví v Evropě v následujících letech.
Regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová upozornila na stále vysokou úmrtnost související se znečištěním. „Na toto se musíme soustředit, protože polovina těchto příčin úmrtí pochází ze znečištění, které je způsobeno faktory, které jsou uvnitř budov, a polovina faktory ve vnějším prostředí,“ řekla Jakabová.
Sedm priorit
Konference má sedm priorit a zaměří se například i na přístup k čisté vodě. „Je paradoxní, že v dnešní době v Evropě stále máme místa, kde pro obyvatele není přístup k čisté vodě a k sanitačním zařízením. Naší snahou je, aby opravdu na každém místě, v každé instituci, ve všech zemích měl každý přístup k tekoucí pitné vodě a fungujícím toaletám,“ řekla Jakabová.
Závěrečným výstupem konference má být takzvaná Ostravská deklarace.
„Tady by se měla udělat určitá kuchařka přesných věcí, z kterých si jednotlivé státy vyberou, říká se tomu kompendium, a tam by si měly národní vlády vybrat konkrétní akce,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Za nejdůležitější považuje tematiku znečištění ovzduší.
Podle Brabce lze právě projekt výměny neekologických kotlů za nové, šetrnější k životnímu prostředí, považovat za revoluční. Oblast lokálních topenišť totiž byla dřív v Česku opomíjená. „My jsme se opravdu zaměřili na ekologizaci toho velkého průmyslu, a tam se toho povedlo hodně, byť ještě i tam je prostor,“ míní Brabec. Podle něj by se projektem tzv. kotlíkových dotací mohly inspirovat i další země.
Konference potrvá do 15. června. Její uspořádání bude stát zhruba 20 milionů korun, částečně se na jejím financování bude podílet i město a kraj. V předchozích letech se konference pořádaná od roku 1989 konala pouze jednou v zemi východní a střední Evropy, a to v roce 2004 v Budapešti. Ostrava podle primátora Tomáše Macury (ANO) hostí konferenci globálního významu poprvé.
Ostrava chce být „zelená“
Ostrava ústy svého primátora na konferenci uvedla, že bude usilovat o titul Evropské zelené město 2020 (European Green Capital 2020). Přihlášku do prestižní soutěže Evropské komise chce město podat letos v říjnu. Zda uspěje, bude jasné v polovině příštího roku.
Město se podle něj inspirovalo úspěchem německého Essenu, který je městem s podobnými problémy jako Ostrava. Soutěž hodnotí nejen aktuální stav životního prostředí, ale především vývoj v posledních pěti až deseti letech a také opatření připravená pro následující tři roky. Hodnotí se celkem 12 oblastí, mezi nimiž je například kvalita ovzduší, hluk, hospodaření s vodou či nakládání s energiemi.
„Ne v každém z témat dosahujeme nejlepších výsledků, ale například kvalita a hospodaření s vodou nebo městská doprava jsou témata, kde můžeme ukazovat tu nejlepší evropskou praxi,“ uvedl Macura. Podle náměstkyně pro životní prostředí Kateřiny Šebestové (ANO) se Ostrava sice stále potýká s důsledky dlouhé průmyslové historie, ale kvalita životního prostředí se v poslední době výrazně zlepšila.
Přihlášku do soutěže podá město 18. října. Na začátku roku by mohl být vyhlášen užší výběr kandidátů, vítězné město pro rok 2020 pak Evropská komise zřejmě vyhlásí v polovině příštího roku. Držiteli titulu jsou například švédský Stockholm, německý Hamburk, francouzské město Nantes či slovinská Lublaň.
