Devět let od pádu mostu ve Studénce: Po nárazu vlaku do jeho trosek zahynulo osm lidí

Nahrávám video

Před devíti lety se ve Studénce na Novojičínsku odehrála tragédie. Osmého srpna na železniční trati číslo 270, která spojuje Prahu se severní Moravou, narazil vlak EuroCity Comenius do ocelové konstrukce silničního mostu. Ta se zřítila na trať. Okolnosti nehody dosud zkoumá soud.

Vlak jedoucí z Krakova měl v tu dobu přibližně desetiminutové zpoždění. Náraz přišel v 10:30. Strojvedoucí, který pád mostu zaregistroval v okamžiku, kdy byla souprava půl kilometru od něj, stačil použít rychlobrzdu a zpomalil tak její rychlost ze 134 na 90 kilometrů v hodině.

Lokomotiva a první čtyři vozy vlaku při havárii vykolejily, smetly i tři nákladní vagóny na sousední koleji.

Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži, další muž ukrajinské národnosti zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna z polských zraněných cestujících, která zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Při nehodě bylo také zraněno 95 lidí, z toho deset těžce. Mezi zraněnými byl i strojvedoucí, který se před nárazem stačil skrýt ve strojovně lokomotivy.

Škoda přesáhla 177 milionů korun, nejvíce z toho bylo asi 120 milionů za zničený vlak Českých drah. Další škody vznikly Moravskoslezskému kraji, firmě ODS - Dopravní stavby Ostrava, která most opravovala, Správě železniční dopravní cesty, ČD Cargo a Traťové strojírenské společnosti.

Do hledáčku policie se dostala i firma Bögl & Krýsl

Týden po nehodě policie obvinila v souvislosti s neštěstím dva inženýry firmy Bögl & Krýsl, kteří měli na starost posuny mostu nad tratí při jeho opravě. K soudu se celý případ dostal v červnu 2011, obžalobě z obecného ohrožení z nedbalosti čelilo deset lidí hlavně ze stavebních firem.

Na lavici obžalovaných usedli tři pracovníci společnosti Ostravské dopravní stavby (dnes Eurovia), pět lidí z firmy Bögl & Krýsl, jeden živnostník a zaměstnanec Správy silnic Moravskoslezského kraje.

Podle hlavního vyšetřovatele byla příčinou tragédie mnohá zanedbání a nedostatky při rekonstrukci mostu. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl podle nich technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu.

Další soudní projednávání složitého případu se uskutečnilo letos v květnu, tedy po více než roku a půl dlouhé pauze. Čekalo se totiž na znalecký posudek, který provedli experti Univerzity Pardubice z Ústavu pro analýzu dopravních nehod. Soudce Jaromír Pšenica následně hlavní líčení odročil na září.

Spis má 11 000 stran, se kterými jsme se museli seznámit. I to ovlivnilo délku práce na znaleckém posudku.
Ivo Drahotský
Dopravní Fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice

VIDEOGALERIE:

Událost připomíná pomník

Ve Studénce na Novojičínsku před šesti lety odhalili památník obětem jednoho z největších železničních neštěstí v Česku v posledních letech. Na místo se tehdy k pietnímu aktu sjely více než dvě stovky příbuzných obětí, účastníků nehody nebo jejich známých, kteří uctili oběti minutou ticha.

Pietní místo je také formou poděkování zdravotníkům, hasičům a všem záchranářům za jejich nasazení při neštěstí. Bez nároku na odměnu památník vytvořil sochař Miroslav Rybička z Jistebníku. Na památníku jsou vyryta křestní jména obětí.

Motiv díla připomíná střet dvou hmot, železa a betonu, tedy vlaku s mostem. Jeho postavení stálo zhruba 200 000 korun. Lidé na něj sami přispívali. Sdružení usilovalo o vybudování památníku dva a půl roku.

  • Přímá účastnice nehody, zdravotní sestra Naděžda Tomčíková, pomáhala 8. srpna v roce 2008 zachraňovat cestující z vlaku. „Sama jsem byla po operaci zad. Byla jsem v lázních v Karviné, odkud jsem se po měsíční léčbě vracela vlakem domů,“ zavzpomínala na událost.
  • Tehdejší dění si dle svých slov pamatuje naprosto přesně. „Seděla jsem ve druhém vagonu,“ uvedla s tím, že vlak byl plně obsazený a cestovalo v něm asi čtyři sta lidí. Mezi nimi bylo mnoho mladých lidí, kteří cestovali do Prahy na koncert Iron Maiden, doplnila. V okamžik srážky vlaku s mostem cítila „nárazy, které se stupňovaly“.
  • „Srazilo nás to, spadli jsme na zem. Spadla na nás zavazadla…, mysleli jsme, že umřeme,“ vzpomíná dodnes.

Další tragédie: Srážka pendolina s kamionem

Severomoravská Studénka se v posledních letech stala místem dvou tragických železničních nehod. Kromě zmíněného neštěstí z roku 2008 na sebe tamní železniční stanice přitáhla pozornost předloni 22. července. Zahynuli tam tři lidé, když vlak Pendolino narazil na přejezdu do kamionu.

Nehodu způsobil polský řidič, který vezl plechy z Polska do Maďarska. Na železniční přejezd vjel v době, kdy už svítila červená výstražná světla. Na kolejích jej uvěznily závory. Řidič se nepokusil závory prorazit a odstranit tak kamion z kolejí, ale zůstal sedět v kabině. Srážku přežil.

Podobná situace se stala na konci října 2015. Kamion naložený kovovým materiálem vjel na přejezd na červenou. Asi tři vteřiny před příjezdem rychlíku, který se blížil rychlostí 140 kilometrů v hodině, prorazil řidič z Portugalska závoru a střetu zabránil. Soud ho potrestal pokutou 100 tisíc korun a zákazem řízení v Česku na 2,5 roku. Jak potvrdily kamerové záznamy z přejezdu, řidiči tam jezdí na červenou běžně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPočet střetů se zvěří se zvyšuje, prevencí je nižší rychlost jízdy

S příchodem zimních měsíců narůstá riziko střetu se zvěří. Podle nejnovějších statistik dochází v tomto období v průměru ke stovce srážek za den. Rekordní počet střetů v nedávné době zapříčinilo i letošní sucho, kvůli němuž musí lesní zvěř častěji migrovat za vodou i potravou. Zvyšuje se i samotná škoda, kterou řidičům pojišťovny vyplácí – jedna takováto nehoda „vyjde“ v průměru na 53 tisíc korun. Kolize hrozí i ve městech, nejrizikovější jsou ale silnice nižších tříd. „Určitě bychom měli uzpůsobit rychlost tak, že když se jezdí devadesát, klidně pojedu osmdesát, sedmdesát. Přece jen jde o moje bezpečí, zvěř je nevyzpytatelná a může skočit odkudkoliv,“ doporučuje Ondřej Žabenský z BESIPu. Pokud se střetu nedá zabránit, je třeba brzdit a hlavně nestrhávat volant. Poté zapnout výstražná světla, umístit trojúhelník a volat linku 158.
před 7 hhodinami

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Nejsem žádný hrdina. Stačí mi, že jsem přežil,“ říká válečný veterán

Harry Arnstein se narodil v Brně do židovské rodiny, před nacisty uprchl s rodinou do Jugoslávie a později skončil v italském koncentračním táboře. Po osvobození britskou armádou se přidal k Československé samostatné obrněné brigádě. Jako sedmnáctiletý chlapec bojoval proti Němcům u francouzského Dunkerku. Po válce se na krátkou dobu vrátil do Československa. Záhy odešel za rodiči do Spojených států, kde žije devětadevadesátiletý válečný veterán dodnes.
před 12 hhodinami

Lidé protestovali u sněmovny proti záměru zrušit mediální poplatky

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
23. 10. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

Jméno Stern se po více než osmdesáti letech vrátilo na fasádu domu v centru Brna

Na fasádu domu v Minoritské ulici v centru Brna se po více než 80 letech vrátil nápis Stern. Kdysi lákal kolemjdoucí do obchodního domu s porcelánovým a skleněným zbožím židovské rodiny Sternových. Jejich potomci se nyní v Brně setkali s příbuznými rodin Wittal a Stiassni. Před druhou světovou válkou žily všechny tři rodiny v jedné ulici. Do jejich osudů ale zasáhl nástup nacismu.
23. 10. 2026‌‌

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
23. 10. 2026‌‌

Koalice Jedno Ústí se shodla na zrušení městských obvodů v Ústí nad Labem

Vítězná koalice Jedno Ústí chce zrušit v Ústí nad Labem všechny čtyři městské obvody, na postupu se shodla koordinační rada sedmi stran a hnutí, které koalici tvoří, sdělil lídr Tomáš Vohryzka, který by se měl stát primátorem. Rozhodnutí o zrušení připadne zastupitelstvu, zatím není jasné, kdy se sejde. Proti rušení obvodů vystoupili někteří současní starostové obvodních radnic, chtějí vyhlásit referendum. Ústí má obvody Střekov, Neštěmice, Severní Terasa a město.
23. 10. 2026‌‌

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.