Velká, ale již nevyužívaná výtopna na nádraží v Chocni je poslední stavbou svého druhu u tratě Olomouc–Praha, která byla nejstarší parostrojní železnicí v Čechách. Je ale možné, že časem bude patřit už jen vzpomínkám. Měla by ustoupit stavbě silničního nadjezdu. Na hrozící demolici nemění nic zájem soukromého muzea o využití výtopny, ani hlasování choceňského zastupitelstva. Do věci by se ovšem ještě mohlo vložit ministerstvo kultury.
Choceň je jednou z nejvýznamnějších železničních křižovatek ve východních Čechách – od hlavní trati Česká Třebová – Praha se tam oddělují dvě odbočné tratě – a tomu také odpovídala velikost zdejší výtopny. Tedy budovy, která kdysi sloužila k přípravě parních lokomotiv na provoz; každou totiž museli železničáři před jízdou „roztopit“.
V Chocni stále stojí objekt původní výtopny z roku 1875. Postavila ji rakouská Společnost státní dráhy (StEG) v rámci dráhy Choceň–Meziměstí a podle Elišky Rackové z Národního památkového ústavu je to „poslední dochovaný zástupce kruhové výtopny z produkce Severní státní dráhy“.
Železničním společnostem sloužila déle než 130 let – České dráhy ji využívaly ještě před sedmi lety. Nyní ji však již nepotřebují. Pohled do budoucnosti pak skýtá dva možné obrázky budoucnosti historické výtopny: muzeum Klubu přátel kolejových vozidel, nebo zbořeniště. Milan Kokstein z Klubu přátel kolejových vozidel uvedl, že spolek požádal již v roce 2011 České dráhy, aby mu opuštěné depo prodaly. „Od té doby do dnešního dne se to řeší,“ poznamenal.
Hlasování zastupitelstva nic nezměnilo
Ještě v červnu se zdálo, že má vznik muzea podporu i na choceňské radnici. Po prázdninách však byla situace docela opačná. Radnice začala vyjednávat se Správou železniční dopravní cesty o stavbě nadjezdu namísto stávajícího přejezdu, kterému by však musela výtopna ustoupit.
Vedení města v jednání pokračuje, přestože se zastupitelstvo výtopny zastalo. Podle opoziční zastupitelky Dagmar Bláhové je vznik železničního muzea i v městském strategickém plánu. „Teď se nám nabídl investor. My to sami jako město nezafinancujeme, tato nabídka se nemusí opakovat,“ upozornila.
Podle starosty Miroslava Kučery (ODS) ale z hlasování nevyplývá, že by měla příprava nadjezdu ustat. „Já bych to nazval pokusné hlasování. Nevyjádřili se ani tak, ani tak. Je tam řada nevyjasněných záležitostí,“ míní.
Dálnice, železniční koridor a výtopna
Podle vyjádření SŽDC zatím není jasné, že se bude nadjezd opravdu stavět. Zmínky o něm se však objevily v době, kdy se zároveň začalo hovořit o případné rekonstrukci a zkapacitnění trati směrem na Týniště nad Orlicí, přes kterou by měl vést. Výhledově by se z ní mohla stát nákladní železniční magistrála, která odlehčí hlavní trati přes Pardubice do Prahy.
Ponechání přejezdu by v tom případě pro řidiče znamenalo, že budou před závorami trávit mnohem více času než dnes, kdy tudy jezdí většinou jen jeden až dva vlaky za hodinu. Silnice II/311 navíc bude nějakou dobu představovat jedinou výpadovku z Chocně k dálnici D35, která bude po roce 2021 končit tímto směrem.
Zasáhne ministerstvo tak jako před časem v Ústí?
Zbourání výtopny se ale nezamlouvá kromě těsné většiny choceňských zastupitelů a nadšenců, kteří chtějí vytvořit muzeum, ani památkářům. „Je to jedinečný objekt, a tím pádem by skutečně měl být prohlášen za kulturní památku,“ uvedla Eliška Racková z Národního památkového ústavu.
Je možné, že se budou v krátké době podruhé opakovat události ze sousedního Ústí nad Orlicí. I zde počítaly České dráhy se zbouráním historického objektu – SŽDC tvrdila, že potřebuje místem, kde stojí stará staniční budova vést trať, aby bylo možné projíždět nádražím rychleji. Ministerstvo kultury ale prohlásilo budovu památkou a projektanti nakonec našli vhodnou trasu, která vlaky nezdržela. Zároveň památka zůstala stát.
Jak dopadne choceňská výtopna, zatím není jisté. Pokud ale dostane ministerstvo kultury podnět k jejímu prohlášení kulturní památkou včas, měly by se veškeré kroky směřující k demolici objektu zastavit přinejmenším do doby, kdy rozhodne.
