Další návrhy toho, jak by v budoucnu mohlo vypadat brněnské nádraží, přibyly v Domě umění. Sedm studií od převážně českých architektů se tentokrát zaměřuje na odsunutou variantu, takzvaně u řeky. Doplňují tak návrhy vytvořené pro variantu přestavby železničního uzlu pod Petrovem, které město představilo před dvěma týdny. Výstava dává možnost Brňanům seznámit se s oběma variantami do 24. července. Rozhodovat o poloze nádraží budou v referendu letos v říjnu.
Celkem 58 návrhů zobrazujících variantu nádraží v centru a teď nově dalších sedm s variantou o kousek dál u řeky si mohou Brňané prohlédnout ve foyer Domu umění. „Vycházíme z toho, co jsme slíbili. Neutrálním způsobem posoudit obě varianty a ty ukázat obyvatelům,“ říká brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).
Většina návrhů nádraží v centru pod Petrovem počítá s tím, že nádražní budova a hlavní kolejiště budou v místě dnešního 5. nástupiště. Pokud by bylo nádraží u řeky, mohla by dnes nevyužitá zelená louka s náspem a kolejemi vypadat tak, jako na některém z nově vystavených návrhů. Ze sedmi projektů zaměřených na odsunutou variantu vyzdvihla poradní komise tři, které se s polohou nádraží u řeky a souvisejícími příležitostmi vypořádaly nejsrozumitelněji a nejpraktičtěji.
Iniciátoři referenda se chtějí obrátit na antimonopolní úřad
Aktivistům, kteří prosazují nádraží v centru, se však nelíbí, jakým způsobem si město nechalo návrhy nádraží u řeky vypracovat. „Přidělilo sedmi architektonickým kancelářím vypracování ideové studie na podobu takzvaného jižního centra s nádražím v odsunuté poloze. Za sedm studií zaplatilo 5,9 milionu. Zadalo je jako sedm zakázek malého rozsahu. Za každou zaplatilo 847 000 korun,“ vzkázal Jakub Patočka, zmocněnec přípravného výboru Aliance Referendum. Výsledný honorář pro každý tým je 700 tisíc, protože 21 % z vyplacené částky se zdaní.
Iniciátoři referenda kvůli tomu zvažují, že dají podnět antimonopolnímu úřadu, aby zahájil správní řízení. „Máme vážné pochybnosti o zákonnosti postupu, jak to město zorganizovalo, protože rozdělilo účelově velkou zakázku na sedm menších, aby mohlo obejít zákon o veřejných zakázkách,“ vysvětluje Patočka.
Brněnský primátor Petr Vokřál ale tvrdí, že město zákon neporušilo. „Jednalo se o paralelní souběh sedmi návrhů, které posuzovaly území. To mi jen ukázalo, že někteří aktivisté měli zájem na tom, aby pokud možno nevzniklo nic,“ říká Vokřál. Ti, kteří prosazují variantu u řeky, jsou spokojení. „Ty návrhy jsou všechny srovnatelné a na vysoké úrovni,“ říká Robert Kotzian (ODS), předseda spolku Brno+.
Svoji studii si nechal vypracovat i stát
Ke studiím představeným vedením Brna paralelně vzniká další studie, kterou si zadal stát. Posoudí, která z variant je vhodnější po technické stránce. Hotová bude koncem listopadu. Do všeho může zasáhnout právě referendum, ke kterému půjdou Brňané v říjnu ve stejném termínu jako ke krajským volbám. Lidé budou odpovídat také na otázku, zda souhlasí s tím, aby bylo nejlepší řešení modernizace určeno pomocí otevřených návrhových soutěží. Aby byl výsledek závazný, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů.
