Brno – Zákaz nabízení, ale i využívání sexuálních služeb na všech veřejných místech v Brně. To praví nová vyhláška, kterou dnes schválili brněnští zastupitelé. Město chce za její porušování trestat nejen ty, kdo prostituci provozují, ale i jejich klienty. Nová vyhláška od července nahradí tu z roku 2005, která prostituci zakazovala pouze jmenovitě v určitých ulicích. Podle organizace Rozkoš bez rizika jsou ale represivní vyhlášky špatné a jen zhoršují postavení osob v sexuálním byznysu.
Žádné prostitutky v ulicích ani klienti, kteří jejich služby vyhledávají. Tak chtějí Brno vidět městští zastupitelé, kteří dnes schválili vyhlášku, jež zakazuje nabízení a využívání sexuálních služeb v celém městě, respektive na veřejných prostranstvích. Postihy se nově týkají nejen prostitutek, ale i jejich zákazníků. Strážníci jim mohou uložit blokovou pokutu do výše tisíc korun, v případě přestupkového řízení je to až 30 tisíc.
„Aby bylo dosaženo smyslu vyhlášky, musí být vymahatelná. Městská policie by si měla umět poradit,“ uvedl starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka (ODS). Podle mluvčího brněnských strážníků Jakuba Ghanema ale situace není tak jednoduchá. „Naše práce se částečně zjednoduší, protože hlídky už nebudou muset zvažovat, zda se nachází v místech, kde je prostituce zakázaná. Prokazování je ale velice složité, protože nabízení sexuálních služeb musí být aktivní. Jsme taky znevýhodněni v tom, že nemůžeme kontrolovat takzvaně v civilu,“ vysvětlil Ghanem. Strážníci tak většinou prostitutky sledují zpovzdálí a jejich chování nahrávají na kameru.
Je-li nabízení sexu zřejmé, udělí strážníci prostitutce pokutu. Ani to ale nemusí pomoct. „Máme i prostitutky, které byly pokutovány za poslední rok osmdesátkrát,“ potvrdil Ghanem s tím, že možností, jak těmto lidem jejich byznys znepříjemnit, by byly například přestupkové komise, které by zasedaly v noci. „Pokud by nás úředníci požádali, strážníci jsou připraveni osoby i ve večerních hodinách odvést k přestupkové komisi,“ uvedl Ghanem.
Prostituce mizí z ulic do klubů
- klub 2351 84,7 %
- privát 226 8,1 %
- ulice 146 5,3 %
- jiné 52 1,9 %
Celkový součet - 2 775 prostitutek, klientek Rozkoše bez rizika
Zdroj: Rozkoš bez rizika (data pocházejí z roku 2012)
Podle sociálních pracovníků z organizace Rozkoš bez rizika, která sexuálním pracovníkům pomáhá, ale nejsou represe nejlepší cestou. „Represivní vyhlášky situaci žen jenom zhoršují a ty pak mají třeba problém hlásit trestnou činnost, která je na nich páchána, nebo se byznys přesouvá do skrytějších míst,“ varovala Jana Poláková z Rozkoše bez rizika. Podle ní by bylo lepší prostituci legalizovat a dát pracovníkům v sexbyznysu práva a povinnosti, podobně jako je tomu od roku 2002 v Německu. „Osoby mají daňovou povinnost, ale i zastání u policie. Na ulicích jsou umístěny zóny, kde ženy mohou pracovat,“ popsala Poláková.
Prostituci lze plošně zakázat, říká soud
Zatímco například podomní prodej zboží plošně zakázat nelze a obec musí podnikatelům umožnit podnikat i mimo provozovny, v případě prostituce umožňuje výklad Ústavního soudu výjimku. Nabízení sexuálních služeb podle ústavních soudců ohrožuje dobré mravy a zejména mravní výchovu dětí. Jedná se tak o jediný případ, kdy obec může činnost zakázat na všech veřejných prostranstvích na svém území. Tohoto výkladu využil i brněnský magistrát a připravil vyhlášku, která prostituci zakazuje plošně v celém městě.
Dnes reguluje nabízení a poskytování sexuálních služeb na veřejných prostranstvích v Brně vyhláška z roku 2005. Její přílohou je seznam, ve kterém si každá městská část mohla uvést lokality či ulice, kterých se týká zákaz prostituce. Z 29 městských částí Brna dnes sexuální byznys v ulicích reguluje 12 radnic, dalších 17 žádné zapovězené lokality nestanovilo.
V roce 2012 Rozkoš bez rizika evidovala v Brně téměř šest set sexuálních pracovníků, pět set z nich byly ženy. Podle sociálních pracovníků zůstává jejich počet v posledních dvou letech približně stejný.
Prostitutky chtějí zůstat v anonymitě
O tom, co s prostitucí v ulicích, se jednalo i v nejvyšších patrech české politiky. Zákon o regulaci prostituce navrhovala v roce 2010 Praha. Norma by řadila prostituci do podnikání, které nesmí provozovat lidé mladší 18 let, úřady by také povolovaly nevěstince. Na sexuální byznys by se vydávaly licence a za porušení zákona by hrozily pokuty prostitutkám i klientům. Cílem úpravy bylo především oddělit legální prostituci od nelegální.
Jak to vidí prostitutky?
V rekci na návrh vypracovala socioložka a generální ředitelka neziskové organizace Rozkoš bez rizika Hana Malinová průzkum, ve kterém zjišťovala, jak se na návrh dívají samotné sexuální pracovnice. Průzkumu se jich zúčastnilo 162. Na otázku, zda prostitutky souhlasí s tím, že by pro své podnikání potřebovaly licenci, odpověděla většina negativně. Některé jako důvod uvedly to, že si přejí zůstat v anonymitě. Anonymita byla problémem i u dalších otázek - třetině žen by vadilo, že by jim byla vydána licence jen na jednu konkrétní lokalitu, a to právě kvůli anonymitě, třetina žen by také měla problém dávat úřadům svá osobní data a žádat si o licenci pro svůj sexuální byznys. Sexuální pracovnice se bojí stigmatu: odsouzení ze strany veřejnosti, rodiny, narušení partnerských vztahů. Podle údajů Rozkoše bez rizika v 52 procentech případů o skutečné práci prostitutky neví nikdo z jejího okolí.
Zdroj: Regulation of prostitution research
Návrh zákona letos v květnu Poslanecká sněmovna vyřadila z programu schůze, a to nakonec přímo na přání metropole. Roli pravděpodobně sehrály výhrady kabinetu - vláda upozorňovala na to, že regulací prostituce by se tato činnost legalizovala a Česko by tak muselo vypovědět mezinárodní úmluvu o potlačování obchodu s lidmi.
Výhrady k normě měly i neziskové organizace, podle nichž by se při její přípravě měl brát ohled nejen na potřeby státu a obcí, ale i na ochranu sexuálních pracovnic a pracovníků. Represe považují za krok zpět.
