Masové vydávání korunových dluhopisů pro soukromé investory, ke kterému došlo na konci roku 2012, nemá z pohledu byznysu opodstatnění a představuje zneužití práva. Myslí si to bývalá náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, která byla hostem Otázek Václava Moravce. Debatu o dluhopisech, které byly osvobozeny od daně, před několika týdny rozvířil případ Andreje Babiše, jenž je nakoupil od své někdejší firmy Agrofert.
Hornochová: U korunových dluhopisů došlo ke zneužití práva
Hornochová: Jsem přesvědčená, že došlo ke zneužití práva (zdroj: ČT24)
Podle Hornochové se vydávání korunových dluhopisů osvobozených od patnáctiprocentní daně týká asi 550 subjektů, které měly využít uvolnění pravidel na sklonku roku 2012 a spustit širokou emisi.
„Pokud vydáváte soukromé emise svým známým privátním investorům v objemech desítek milionů až jednotek miliard, tak nominální hodnota každého dluhopisu v hodnotě jedné koruny nemá žádné jiné byznysové opodstatnění než dosáhnout daňové výhody,“ prohlásila Hornochová. „Jako daňový odborník jsem přesvědčena o tom, že to definici zneužití práva jednoznačně naplní.“
Někdejší náměstkyně ministra financí Andreje Babiše ale zároveň uvedla, že ve chvíli, kdy tento způsob vydávání dluhopisů inspiroval stát (potažmo státní kasa řízená tehdejším místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem), bylo by od současného vedení nemorální ušlou daň plošně doměřovat.
Zaměřit se na vztahy
Obdobné pochybnosti, jako vznáší Hornochová, zazněly i od někdejšího ředitele finanční správy Jiřího Žežulky: „Indicií pro to, že ke zneužití práva mohlo dojít, je venku celá řada. Jsem přesvědčen, že finanční správa koná. Není možné se tvářit, že se to nebude vůbec šetřit.“
Finanční ředitelství by se nyní podle Hornochové mělo zaměřit na vztahy mezi emitujícími společnostmi a fyzickými osobami, které dluhopisy pořizovaly. Sledovat by mělo například to, zda nakupující měly na pořízení dluhopisů dostatečný kapitál (právě rozpor v příjmech a výdajích Andreje Babiše celé téma korunových dluhopisů otevřel) a za jakým motivem společnost dluhopisy vůbec vydávala.
„Jestli je na něco potřebovala, anebo jestli to nebylo čistě účelové, aby si odečetla od základu daně úrokový náklad, ale majitel z toho nezaplatil žádnou daň. Finanční správa to prověřovat musí,“ dodala.
- Z výnosů z takových obligací se nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně.
- Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.
Janeček: Vytváří se dojem, že se dluhopisy nezabýváme
Žežulkův nástupce ve funkci, stávající šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, prohlásil, že zneužití práva v některých případech vyloučit nejde. „Už jsem říkal, že pokud zneužití práva bude, bude ho finanční správa řešit. Pokud by se ukázaly negativní jevy, jako jsou vydané korunové dluhopisy v enormních částkách, tak by to kontrolní pracovníci mohli zachytit a mohli by to zvedat,“ uvedl.
Zároveň si posteskl, že debata v posledních týdnech vytváří dojem, že se finanční správa problematikou nezabývá, což podle Janečka není pravda. „U subjektů, které emitovaly korunové dluhopisy, kontrolní úkony probíhají a za ta inkriminovaná období je jich přes tisíc. Pokud zjistíme zneužití práva, budeme to řešit a vyřešíme to,“ sdělil.
„Ve společnosti se ale vytváří dojem, že samotný nákup korunových dluhopisů je zneužití práva,“ upozornil a dodal, že celá debata o dluhopisech může ve společnosti vytvářet falešné očekávání, že případným odhalením právního prohřešku bude celá situace vyřešená – pravidla, jakkoliv sporná, totiž nastavil sám stát.