Finanční úřady nebudou plošně provádět daňové kontroly kvůli nezdanění výnosů z korunových dluhopisů. V dopisu, kterým ministr financí Andrej Babiš (ANO) odpověděl premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), také uvedl, že podle správy není nezdanění nezákonné. Premiér má ale Babišovu odpověď za nedostatečnou a bude požadovat vysvětlení otázek kolem korunových dluhopisů přímo po daňové správě. Současnou debatu vyvolalo zjištění, že právě Babiš nakoupil dluhopisy své tehdejší společnosti Agrofert za 1,482 miliardy korun.
Babišova odpověď na korunové dluhopisy Sobotkovi nestačí. Obrátí se na finanční správu
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš koupil desetileté korunové dluhopisy se šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012, což bylo krátce předtím, než tyto nedaněné dluhopisy omezila změna zákona. Pochybnosti ohledně těchto dluhopisů se týkají toho, jestli bylo jejich vydání ekonomicky motivované potřebou Agrofertu, nebo jestli šlo o nástroj daňové optimalizace. Kvůli mechanismu zaokrouhlování se totiž z výnosů dluhopisů v hodnotě jedné koruny neplatí žádné daně, ať je jejich objem jakkoliv velký.
Premiér Bohuslav Sobotka se v dopise adresovaném Babišovi ptal, jestli se finanční správa zabývala případy emise a nákupu korunových dluhopisů. „Došlo už v některých případech k doměření daně, případně kdy k tomu dojde?“ napsal premiér.
Babiš napsal, že správa již v minulosti dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný právní předpis nezakazoval a nezdanění úrokového výnosu „nelze bez dalších aspektů hodnotit jako nezákonné“. „Nelze předjímat, že všichni emitenti korunových dluhopisů a jejich stávající držitelé se dopustili nezákonné daňové optimalizace,“ napsal Babiš.
„Nemusíte mít obavy z nečinnosti finanční správy k nekalým daňovým praktikám ani z poklesu daňového inkasa na dani z příjmů,“ napsal ministr. Uvedl přitom, že neshledává jako nezbytné provádět kvůli korunovým dluhopisům plošné daňové kontroly.
Premiér také žádal, aby ministr financí zhodnotil situaci, kdy firma vydá korunové dluhopisy a jako jediný je nakoupí její majitel. „Nejedná se o podezřelé jednání s cílem obejít placení daně?“ uvedl v dopise Sobotka. I v tomto případě Babiš odepsal pouze, že takový postup není nezákonný. „Dluhopis se chová jako půjčka. Není výjimečné, že společnosti poskytne půjčku společník ze svých vlastních zdrojů,“ doplnil ministr. Tato situace je podle něj standardní už od roku 1993 a finanční správa podobné případy kontroluje.
Babiš chce dluhopisy zdanit. Sobotka chce i proto vědět, jestli to dosud bylo legální
Sobotka považuje Babišovu odpověď za příliš obecnou. „Ty informace mi nedávají dostatečnou záruku, že daňová správa k té věci skutečně přistupovala odpovědným způsobem,“ uvedl Sobotka. Dodal, že v dopise Babiš mimo jiné kritizuje svou bývalou náměstkyni odpovědnou za daňovou oblast, což nastoluje otázku, jakým způsobem daňová správa funguje a fungovala.
Sobotka zopakoval, že není jasné, zda prostřednictvím korunových dluhopisů nebyly kráceny daně a zda firmy si nepůjčovaly u vlastníků za nevýhodných podmínek. „Chci jasný signál, jestli to bylo v pořádku, nebo jestli to v pořádku nebylo. Pokud to v pořádku nebylo, tak jak daňová správa bude postupovat,“ uvedl premiér. Jedině daňová správa se podle něj může autoritativně vyjádřit.
Babiš si trochu protiřečí. Kontroly kvůli korunovým dluhopisům nebudou, zároveň ale chce prosadit legislativu, která je nově bude zdaňovat.
Dalším důvodem, proč by měla daňová správa historii dluhopisů zkontrolovat, podle Sobotky je, že Babiš nyní navrhuje dluhopisy zdanit. „Musí se říct, jestli to dříve bylo legální,“ konstatoval. TOP 09 už uvedla, že pozměňovací návrh nepodpoří. Babiš podle Miroslava Kalouska (TOP 09) s návrhem přichází jen kvůli tomu, že vyšlo najevo, že obcházel zákon, aby nemusel platit daně.
9 minut
Bostl: Myslím, že legislativa neprojde
„Legislativní změna není potřeba, naše legislativa stanoví, že každá operace, která nemá jiný důvod než daňovou optimalizaci, je nezákonná, i když proběhla podle paragrafů,“ řekl. „Jsme znechuceni, že ministr a poslanec Babiš, aby vyvolal dojem, že se vyviňuje ze svého obcházení zákona, si neváhá vzít jako rukojmí dárce krve a kostní dřeně,“ prohlásil Kalousek. Svůj návrh totiž Babiš chce připojit k novele poslanců TOP 09 a Starostů, která zvyšuje daňové úlevy pro tyto dárce.
Šéf ANO se zase ptá Sobotky na okolnosti privatizace OKD
Babiš zároveň v dopise Sobotku vyzval, aby pověřil civilní rozvědku prověřením možné korupce v souvislosti se stanovením výše základu pro vyměření zdravotního a sociálního pojištění OSVČ či superhrubé mzdy. Podle ministra jsou to případy „nesystémového ohýbání daňového základu“ ze strany některých ministrů financí.
Žádá také premiéra o vysvětlení okolností privatizace těžební firmy OKD. Sobotka byl ministrem financí ve vládě Stanislava Grosse, která v roce 2004 schválila prodej menšinového státního podílu v OKD.
V loňském roce se uhelná společnost dostala do potíží a skončila v insolvenci. Věřitelé firmě povolili reorganizaci, její úspěch ale závisí na tom, zda se podaří najít strategického partnera. Končící ministr průmysl a obchodu Jan Mládek (ČSSD) sice navrhoval, aby OKD za korunu koupil státní podnik Diamo, ve vládě však nenašel dostatečnou podporu. Podle Babiše by vstup státu prodej OKD poškodil.
