V komentářích pod články Guardianu čtenáři nejvíce urážejí redaktorky

Politika, uprchlická krize nebo školství. Na tématu tolik nezáleží, protože komentáře naskakují na zpravodajských webech v podstatě pod jakýkoliv text. Britský list The Guardian se rozhodl diskuse, které se od roku 2006 nastřádaly na jeho webu, zanalyzovat. Do výzkumu zapojil na 70 milionů příspěvků a na jejich základě došel k jasnému závěru – nejvíce urážlivých komentářů nasbíraly články psané ženami.

Mezi desítkou nejvíce urážených redaktorů je hned osm žen. Čtyři z nich mají bílou a čtyři jinou barvu pleti. Zbylí dva muži v desítce jsou pak oba tmavé pleti. Pokud bychom se podívali na sexuální orientaci, tak dvě z žen a jeden muž jsou homosexuálové. A v případě náboženství je jedna žena muslimka a jedna židovka.

Za tímto výčtem je ale důležité zmínit ještě jeden fakt, a to že většinu redakce Guardianu tvoří bílí muži. A když se podíváme naopak na desítku nejméně urážených novinářů, tak ta je tvořena výhradně samými muži.

Z deseti nejvíce urážených redaktorů je osm žen a celkem šest lidí má jinou barvu pleti
Zdroj: ČT24

Po výsledcích tohoto výzkumu se ale The Guardian rozhodl podle svých slov problém řešit, a ne se k němu otočit zády. To znamená, že komentáře nechce ignorovat nebo je zrušit, ale na základě analýzy s nimi dál pracovat. Protože reakce a otázky čtenářů žurnalistiku obohacují a těch urážlivých komentářů je stále jenom menšina, dodává redakce. 

Od roku 2006 do současnosti museli moderátoři diskusí kvůli porušení pravidel na webu Guardianu zablokovat 1,4 milionu komentářů, to představuje zhruba dvě procenta z celkového počtu. Komentáře obsahovaly urážlivá slova nebo šlo o vyloženě osobní mediální útoky. Odstraňovány jsou pak i takové příspěvky, které jdou úplně mimo téma.

A právě tyto blokované komentáře posloužily v analýze Guardianu jako ukazatel urážlivého chování.

Co je vlastně urážlivé chování?

Tím úplně nejurážlivějším komentářem jsou výhružky zabitím, znásilněním nebo zmrzačením. Takové příklady jsou ale podle Guardianu velmi vzácné, a pokud už se objeví, jsou v podstatě ihned zablokovány a diskutující dostane naprostý zákaz vkládání jakýchkoliv dalších příspěvků.

Méně extrémní a také daleko častější je pak urážení samotného autora textu. A autoři analýzy přidávají několik příkladů z praxe. Novinářka například psala o demonstraci před potratovou klinikou a čtenář jí na to napsal: „Vy jste tak ošklivá, že kdybyste otěhotněla, tak bych vás na potratovou kliniku odvezl sám.“

Co si představuju pod pojmem urážlivé chování? Představte si, že každý den cestou do práce procházíte uličkou, kde vám stovka lidí říká: Jsi hloupý, Jsi hrozný, Nasáváš, Nechápu, že za tohle dostáváš zaplaceno. To je příšerný způsob, jak jít do práce.
Jessica Valenti
novinářka The Guardian

Reportér tmavé pleti byl zase nazýván „rasistou, který nesnáší bělochy“ jenom proto, že psal o tom, že americká policie zastřelila Afroameričana.

The Guardian blokuje také osobní útoky, ať už na novináře nebo na ostatní čtenáře. Maže tak příspěvky typu „Vy jste tak hloupý“, „To si říkáte novinář?“ nebo „Za tohle dostáváte zaplaceno?“. Pohrdavé komentáře jako „Uklidni se, drahá“ pak v diskusích také nevydrží dlouho.

On-line urážky ale nemusejí nutně směřovat pouze na jednotlivce. Do této kategorie spadá vše od xenofobie přes sexismus až po homofobii. V poslední době se často hovoří napříkl o uprchlické krizi. Pod článkem Guardianu o tom, že ve Středozemním moři opět utonuly desítky uprchlíků, se objevily komentáře: „Tito lidé nepřinášejí zemi, do které vstupují, vůbec nic“,„Čím více plovoucích mrtvol v moři, tím lépe“, „Ať se utopí všichni!“. I to pak editoři mažou.

Nahrávám video

„Občas je rozhodnutí moderátora jednoduché, jindy může být těžké rozpoznat, kde je ta hranice. Všechno se ale řídí standardy Guardianu, a ne osobními názory a sympatiemi moderátora,“ uzavírá celou analýzu The Guardian.

Více informací ze světa médií přináší Newsroom ČT24 každou neděli večer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 25. května

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 24. května

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 24. května 2026.
před 16 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 16 hhodinami
Načítání...