Prokremelsky orientované zpravodajské weby působící v Česku už dávno nespoléhají na prvoplánovou propagandu. Jejich metody jsou sofistikovanější, zásadně ale odporují žurnalistickým pravidlům. Vyplývá to z analýzy, kterou provedli politologové z Masarykovy univerzity s podporou think-tanku Evropské hodnoty. Upozornili především na server Parlamentní listy, který podle nich ve velkém využívá manipulační metody a nelze ho proto považovat za médium.
Politologové se zaměřili na čtyři webové portály, které podle odborníků šíří prokremelskou propagandu – Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Zkoumali 2660 článků vydaných v průběhu března letošního roku. Kritériem výběru byla rámcová čtenost článků, a proto nebyl zařazen známý server Aeronet.
Z analýzy vyplývá, že moderní propaganda pracuje sofistikovaněji, než se obecně soudí. Podle výzkumníků jsou proto tyto weby daleko nebezpečnější. Téměř vůbec už se neuchylují k primitivní propagaci ve prospěch Kremlu nebo jeho představitelů.
Nevyskytují se ani podvrhy fotek nebo videí, které si lidé s propagandou spojují nejčastěji. Proruská náklonnost se projevuje hlavně ve stylu referování o tématech. Válečný konflikt na Ukrajině nebo v Sýrii například jednotlivé weby relativizují.
U Parlamentních listů pak výzkumníky překvapilo, že odkazovaly na zdroje jen u 40 procent případů. Další zkoumané portály přitom průměrně v 75 procentech. Podle výzkumu navíc používaly manipulativní techniky častěji než například Sputnik. „Což je o to vážnější, že čeští politici je vnímají jako standardní prostor pro svoji prezentaci,“ upozornil druhý vedoucí výzkumu politolog Miloš Gregor.
„Obecně lze říci, že je jedno, zda se jedná o zpravodajství či komentáře, pomyslná hranice na těchto webech přestává existovat. Autoři používají emotivní figury nebo manipulativní techniky a každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci,“ řekla k analýze specialistka na propagandu z Katedry politologie Fakulty sociálních studií MU Petra Vejvodová.
V jednotlivých textech se objevovalo téměř ve 40 procentech svalování viny, v asi 34 procentech zveličování a fámy, v téměř 18 procentech neopodstatněné nálepkování a skoro osm procent zpravodajských článků obsahovalo názor autora, což by se nemělo stávat.
