Zemřel ostravský spisovatel Jan Balabán

Praha - Ve věku 49 let dnes náhle zemřel spisovatel, publicista a překladatel Jan Balabán. Držitel ocenění Kniha roku 2004 a Magnesia Litera 2005 se zaměřoval především na povídky, největší úspěch mu přinesla sbírka Možná že odcházíme (2004). Pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Letos se měl již poněkolikáté zúčastnit festivalu Měsíc autorského čtení, konaného poprvé v Brně a v Ostravě. Ještě v úterý se zúčastnil tiskové konference k festivalu. „Budu hrozně rád, jestli se podaří ten festival v Ostravě tak, jako v Brně,“ uvedl a dodal, že při autorských čteních v Brně zažíval velice krásný kontakt s lidmi.

„Byl hodně duchovním člověkem, vysvětlení pro náhlý odchod bude nejlépe vědět on sám,“ uvedl umělecký ředitel Divadla Petra Bezruče Martin Františák. Režíroval hru Bezruč, kterou Balabán napsal spolu s Ivanem Motýlem. „Nejen pro mě, ale i pro herce to bylo velké lidské setkání,“ řekl Františák. 

Podle Balabánových slov by se literatuře měl vrátit hlas. „Nejen poezie, ale i próza má svůj hlas a je to dosvědčeno až čtením. V dnešní době, kdy se můžeme koukat na všelijaké videa a dvd, tak tam máme všechno, ale nemáme člověka, který mluví sám za sebe, který nám řekne to, co napsal a to co nám chce říct,“ podotkl při tiskové konferenci k letošnímu festivalu Měsíc autorského čtení.

Balabánovy povídky byly silně ovlivněny ostravským prostředím, do něhož umísťoval osudy postav žijící  na sociální periferii. „Mě zajímá hlavně lidské srdce a jeho nadání k dobru i ke zlu, jak to říkal Erich Fromm. Mě zajímá jako určitý zápas, který se odehrává v člověku, a určité drama, které člověk prožívá každý den,“ uvedl Balabán již dříve v pořadu Před půlnocí.

Jan Balabán se narodil 29. ledna 1961 v Šumperku, většinu života pak strávil v Ostravě. Na olomoucké univerzitě vystudoval český a anglický jazyk. Po ukončení studia pracoval jako překladatel ve Vítkovických železárnách, později jako překladatel na volné noze. Jeho kniha povídek Možná že odcházíme získala v roce 2005 cenu Magnesia Litera v kategorii próza. O rok dříve byla v anketě Lidových novin prohlášena knihou roku, zároveň byla nominována na Státní cenu za literaturu. Mezi jeho další povídkové knihy patří Středověk (1995), Boží lano (1998), Prázdniny (1998) a Jsme tady (2006). Je také autorem románu Kudy šel anděl (2003) a vytvořil komiks Srdce draka (2001).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 10 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 13 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026
Načítání...