Zatím pořád dobrý. Jaromír 99 nakreslil komiks o Mašínech

Nahrávám video

Téma, které nepřestává rozdělovat společnost, si vybral pro svůj nejnovější počin kreslíř Jaromír Švejdík alias Jaromír 99. Do komiksu převedl románový příběh bratří Mašínů. Jejich odboj proti komunistickému režimu a útěk na Západ převyprávěl v roce 2005 Jan Novák v knize Zatím dobrý. Stejně se jmenuje i její komiksová adaptace.

Jan Novák se o osudu bratří Josefa a Ctirada Mašínů dozvěděl v Americe, kam emigroval po srpnu 1968. O odbojové skupině se zmínil režisér Miloš Forman, s nímž Novák připravoval na začátku devadesátých let autobiografii a který ve škole seděl vedle Zbyňka Janaty. Ten byl při útěku s Mašíny na Západ zatčen a následně popraven. 

Mašínům se za železnou oponu, navzdory několikatisícové přesile, dostat podařilo. Podrobnosti jejich akce se Novák dočetl v knize Oty Rambouska Jenom ne strach. „Je v podstatě přepisem útěku Mašínů, kteří za čerstvé paměti sedli a asi v roce 1955 veškeré reálie své cesty sepsali,“ upřesnil Novák.

Zvědavost ho vedla k pátrání po dalších detailech a pokračování příběhu, výsledkem byl Magnesií Literou oceněný román Zatím dobrý. Právě prostřednictvím této knihy se potom k Mašínům dostal Jaromír Švejdík, známý pod pseudonymem Jaromír 99 především jako spoluautor komiksů o nádražákovi Aloisi Nebelovi.

Příběh Mašínů pro Švejdíka přitom nebyl prvním setkáním s Novákovou prací; už před dvěma lety spolu vytvořili životopisný komiks o běžci Emilu Zátopkovi. „Dokumentární věci, které napsal život, jsou tam traktované úplně jinak, více filmově. Jaromír si vybírá jiné obrazy, než bych si třeba vybral já. V knize jsme daleko více v hlavě nějaké postavy, v komiksu jsme v hledišti a díváme se na příběh zvenčí,“ srovnává Novák románovou a komiksovou verzi Zatím dobrý.

Z komiksu Zatím dobrý
Zdroj: ČT24

Se zkrácením oproti knize musí podle Švejdíka čtenáři počítat, je dáno už uměleckou formou. „Je možné, že lidé, kteří neumějí číst komiks, se v tom budou ztrácet, ale komiks je sekvenční umění, je pro lidi, kteří si umí věci domýšlet,“ říká.  

S Mašíny nakonec strávil více než rok. „Dost mi splývali, potřeboval jsem je nějak rozlišit. Josefa jsem udělal nakonec s patkou, kterou jsem u něj někde zahlédnul,“ popsal, jak se postavil ke zpodobnění obou bratrů. 

Vrazi, nebo hrdinové?

Věrně se snažil zachytit nejen podobu, ale i dodnes kontroverzní události, které útěku předcházely. Při získávání výzbroje a peněz připravila skupina bratří Mašínů o život několik lidí. „Mašíni nebyli teroristi,“ odmítá hojně diskutované tvrzení Jan Novák. „Když má někdo zbraň a je pověřený, aby tou zbraní bránil vražedný režim, tak ať si za to nese zodpovědnost,“ podotýká k obětem z řad Sboru národní bezpečnosti (SNB) a východoněmecké policie (Volkspolizei).

Komiks Zatím dobrý
Zdroj: Paseka

Razanci, s jakou postupovali, obhajovali Mašínové tvrzením, že komunisté vyhlásili většině národa třídní boj – a oni výzvu přijali. V plánu měli dokonce zabití prezidenta Klementa Gottwalda.

„Nerad kreslím násilí, jsem v jádru pacifista, ale ten režim byl tak ukrutný, že někdy musí přijít chlápci, co se mu postaví,“ přidává svůj náhled na kontroverzní bratry Švejdík.

O nejednoznačnosti přijetí činů bratří Mašínů svědčí i to, že opakovaně neprošel návrh na jejich vyznamenání – v roce 2008 dostali ale od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka plaketu předsedy vlády, o tři roky později jim ministr obrany Alexandr Vondra udělil vojenské vyznamenání Zlatá lípa. Současná komunistická strana je považuje za vrahy, Mašíni zase odmítli návrat do vlasti, dokud budou v české politice akceptováni komunisté. 

Na Západě chtěli Mašíny po jejich útěku oslavovat jako hrdiny. Oni ale nabídku na životopisný hollywoodský film odmítli a stali se členy americké armády. Doufali, že se s podporou amerických vojáků vrátí do vlasti a budou pokračovat v boji proti komunistickému režimu. To se nestalo.

Po skončení vojenského závazku začali podnikat. Ctirad zemřel v roce 2011, Josef žije stále v zahraničí. Loni mu a jeho sestře Zdeně, která po celou dobu zůstala v Československu, byl vrácen rodinný statek v Lošanech na Kolínsku, který byl v minulosti odebrán jejich otci – Josefu Mašínovi, jednomu ze skupiny tzv. Tří králů, jenž byl popraven za protinacistický odboj. V jeho rodném domě má vzniknout památník československého odboje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 19 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...