Když nemůžeš, tak přidej. Emil Zátopek závodí v komiksu

Příběh běžce Emila Zátopka přenesli do komiksové podoby spisovatel Jan Novák a kreslíř a ilustrátor Jaromír Švejdík známý jako Jaromír 99. Kniha nazvaná Zátopek vychází s podtitulem podle slavného motta Když nemůžeš, tak přidej. Knihu doprovází výstava v pražské galerii Černá labuť, která představuje i další Švejdíkovu práci, třeba kresby z Aloise Nebela.

Spisovatele Jana Nováka inspirovala událost ze Zátopkova života, kdy se v době tuhého komunistického režimu v roce 1952 postavil za svého kolegu Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby mohl odjet na olympiádu do Helsinek.

„Libreto k Zátopkovi byl původně filmový scénář, ale když jsem dostal nabídku jej zpracovat jako komiks, hned mne ta story zaujala a následná spolupráce s Janem Novákem byla skvělá,“ řekl Jaromír Švejdík.

Červený jako Zátopkův Zlín

Emil Zátopek (1922 až 2000) vytvořil celkem třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Nejvíce se proslavil právě během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 a 10 kilometrů a dokonce i maraton, který tehdy běžel poprvé v životě.

9 minut
Petr Novák: S Jaromírem jsme si nejdřív dali pár piv
Zdroj: ČT24

„Nejdřív jsme si dali pár piv na rozjezd, abychom zjistili, že si vyhovíme. Potom jsem odevzdal Jaromírovi scénář, ten odjel do Jeseníků a odtamtud přivezl rozkreslení jednotlivých scén. Mně se to líbilo. A pak na tom Jaromír rok a půl makal,“ popisuje spolupráci Jan Novák.

„Poprvé jsem pracoval v komiksu s barvami, zaujaly mne odstíny typické pro propagandistické plakáty těch let. Cihlová červeň, která je v komiksu dost dominantní, je typická i pro Zátopkův Zlín,“ doplnil Švejdík. Komiks Zátopek spolu připravila nakladatelství Argo a Paseka.

Vydání knihy doprovází výstava Když nemůžeš, tak přidej v pražské Černé Labuti, která potrvá do konce května. Komiksová díla Jaromíra 99 na výstavě doplňují portréty a siluety, které autor vytváří originální metodou vystřihování, vyřezávání nebo vrstvení z papíru.

Jaromír 99 patří k nejvýraznějším autorům českého komiksu posledních dvou dekád. Byl zakladatelem, textařem, skladatelem a zpěvákem řady kapel, například Priessnitz nebo Umakart. Spolu s Jaroslavem Rudišem je autorem komiksu Alois Nebel a spolupracoval i na stejnojmenném filmu. Složil k němu známou píseň Půlnoční, kterou nazpíval Václav Neckář. Je také autorem vizuálních materiálů k filmům Jedna ruka netleská, Samotáři nebo Grandhotel a autorem komiksů Bomber nebo Zámek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...