Když nemůžeš, tak přidej. Emil Zátopek závodí v komiksu

Příběh běžce Emila Zátopka přenesli do komiksové podoby spisovatel Jan Novák a kreslíř a ilustrátor Jaromír Švejdík známý jako Jaromír 99. Kniha nazvaná Zátopek vychází s podtitulem podle slavného motta Když nemůžeš, tak přidej. Knihu doprovází výstava v pražské galerii Černá labuť, která představuje i další Švejdíkovu práci, třeba kresby z Aloise Nebela.

Spisovatele Jana Nováka inspirovala událost ze Zátopkova života, kdy se v době tuhého komunistického režimu v roce 1952 postavil za svého kolegu Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby mohl odjet na olympiádu do Helsinek.

„Libreto k Zátopkovi byl původně filmový scénář, ale když jsem dostal nabídku jej zpracovat jako komiks, hned mne ta story zaujala a následná spolupráce s Janem Novákem byla skvělá,“ řekl Jaromír Švejdík.

Červený jako Zátopkův Zlín

Emil Zátopek (1922 až 2000) vytvořil celkem třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. Nejvíce se proslavil právě během olympijských her 1952 v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 a 10 kilometrů a dokonce i maraton, který tehdy běžel poprvé v životě.

Nahrávám video

„Nejdřív jsme si dali pár piv na rozjezd, abychom zjistili, že si vyhovíme. Potom jsem odevzdal Jaromírovi scénář, ten odjel do Jeseníků a odtamtud přivezl rozkreslení jednotlivých scén. Mně se to líbilo. A pak na tom Jaromír rok a půl makal,“ popisuje spolupráci Jan Novák.

„Poprvé jsem pracoval v komiksu s barvami, zaujaly mne odstíny typické pro propagandistické plakáty těch let. Cihlová červeň, která je v komiksu dost dominantní, je typická i pro Zátopkův Zlín,“ doplnil Švejdík. Komiks Zátopek spolu připravila nakladatelství Argo a Paseka.

Vydání knihy doprovází výstava Když nemůžeš, tak přidej v pražské Černé Labuti, která potrvá do konce května. Komiksová díla Jaromíra 99 na výstavě doplňují portréty a siluety, které autor vytváří originální metodou vystřihování, vyřezávání nebo vrstvení z papíru.

Jaromír 99 patří k nejvýraznějším autorům českého komiksu posledních dvou dekád. Byl zakladatelem, textařem, skladatelem a zpěvákem řady kapel, například Priessnitz nebo Umakart. Spolu s Jaroslavem Rudišem je autorem komiksu Alois Nebel a spolupracoval i na stejnojmenném filmu. Složil k němu známou píseň Půlnoční, kterou nazpíval Václav Neckář. Je také autorem vizuálních materiálů k filmům Jedna ruka netleská, Samotáři nebo Grandhotel a autorem komiksů Bomber nebo Zámek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 3 mminutami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 22 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...